Fed včera zveřejnil zápis ze svého zářijového zasedání. Jak je už dobrou tradicí odvíjející se od duálního mandátu americké centrální banky, klíčovými body zprávy byly podmínky na trhu práce a vývoj cen. Právě od nich se pak odvíjí samotné načasování investory tolik vyhlíženého kroku utažení měnové politiky skrze zvýšení úrokových sazeb.
Na trhu práce měnová autorita pozoruje pokračující zlepšení. Od předchozího červencového zápisu totiž došlo k další akceleraci ve tvorbě pracovních míst, ačkoliv samotná dynamika růstu byla nižší než v prvním pololetí. Míra nezaměstnanosti se pak po červencovém drobném růstu vrátila zpět na úroveň 6,1 %. Pozitivní trend na trhu práce pak dokreslil pokles dlouhodobé nezaměstnanosti.
Co víc, zářijová data (která Fed v době zasedání ještě neznal) do již tak pozitivní nálady ohledně trhu práce vnesla další svěží vítr. Tvorba pracovních míst zrychlila dynamiku svého růstu a míra nezaměstnanosti klesla na 5,9 %. Hodnota by pak mohla rozptýlit alespoň část obav, které v zápisu většina členů výboru zmínila jako přetrvávající obtíž. Tou bylo nadále panující nevyužití kapacit. Ačkoliv je poněkud brzo na soudy, klesající míra nezaměstnanosti je v souladu s očekáváným scénářem Fedu, který předpokládá, že do roku 2017 postupně dojde k posunu míry nezaměstnanosti pod přirozenou úroveň, která je dlouhodobým cílem měnové autority. Jestřábím spekulacím spojeným se stále lepšícím se stavem na trhu práce tak mírně škodí pouze přetrvávající pomalý růst mezd. Ačkoliv v některých oblastech země dochází k růstu tlaků na zvyšování platů, celoplošný trend není patrný.
Co se týče druhé klíčové položky v rámci duálního mandátu, tedy vývoje cen, současný stav je na rozdíl od situace na trhu práce mírně negativnější. Úrovně inflace, ať už měřeno CPI či deflátorem osobních výdajů (PCE), zůstávají pod dlouhodobým cílem samotného Fedu, který je nastaven na 2 %. To by na první pohled nahrávalo spíše holubičím úvahám. Avšak americká centrální banka se scénářem nedosažení inflačního cíle počítá, a to dokonce v řádech let. K dosažení úrovně dvou procent tak má dojít až ve chvíli, kdy se trh práce dostane pod svou přirozenou míru nezaměstnanosti. Pro zbytek letošního roku ve výsledku Fed odhaduje pomalejší tempo růstu cen, než kterého bylo dosaženo v prvním pololetí, což v podstatě znamená, že utlumená inflace Fed do utažení politiky aktuálně netlačí.
Kromě samotné inflace Fed samozřejmě zajímají i inflační očekávání. Ta krátkodobá dle průzkumu Michiganské university stále zůstávají u 3 %, v dlouhodobém horizontu pak dosahují 2,8 %. Jejich hodnoty jsou tak stabilní a pro měnovou autoritu představují příznivou indikaci budoucího vývoje. Uškodit by však mohly na jednání zmíněné obavy z dopadu slabého výkonu zahraničních ekonomik a silného dolaru.
Stav na trhu práce a vývoj cen tak Fedu vysílají spíše jestřábí signál. Nicméně měnová autorita prozatím hodlá vyčkávat na potvrzení příznivého trendu. I proto v zápise pouze potvrdila svůj záměr jednat, avšak až po důkladném zvážení klíčových ekonomických parametrů. Nic proto nemění ani na svém záměru započít proces růstu sazeb až poté, co uplyne „considerable time“ od na říjen plánovaného ukončení QE.
Komentář analytika Patria Direct Tomáše Vlka:
„Na směřování Fedu k utaženější měnové politice se nic nemění. I zápis z posledního jednání potvrzuje, že takový záměr trvá. Fed se ale dál snaží komunikovat fakt, že načasování a průběh tohoto procesu bude záležet na ekonomické realitě a výhledu, což jsou z principu nejisté a proměnlivé faktory. Trochu problematický začíná být i závazek držet sazby nízko po dlouhou dobu, neboť čas plyne a daný okamžik se přibližuje.
Jak ukázal zápis, zástupci americké centrální banky si uvědomují rizika přicházející ze zahraničí. Stagnující eurozóna, zpomalující Čína, ale trochu i zhoršený výhled pro Brazílii nebo Rusko, evidentně znamenají riziko i pro americkou ekonomiku a inflaci. Přičíst k tomu můžeme silný dolar. Ačkoli tedy data z USA zůstávají hodně silná, optimismus ohledně výhledu je trochu narušen. Pokud se rizika začnou naplňovat, Fed může reagovat načasováním růstu sazeb, změna směru politiky ale vypadá nepravděpodobně. Prozatím zůstáváme u očekávání, že první zvýšení sazeb přijde v polovině příštího roku.“