Co se děje na finančních trzích? V posledních dnech došlo k výraznému poklesu cen akcií na většině globálních trhů. Zisky letošního roku jsou ty tam, někde se trhy propadly do ztrát. Volatilní jsou i komodity a trhy dluhopisové, bankéři v Londýně hovoří o tom, že už bylo zrušeno několik úpisů akcií. Investoři platí cenu za vývoj v globální ekonomice, který lze shrnout do následujících bodů:
Německá ekonomika začíná pociťovat zpomalení eurozóny, které samo o sobě budí velké obavy. Celou situaci zhoršují sankce vůči Rusku a slabá poptávka po exportech. Podíl Německa na světových exportech klesl z 9,7 % z roku 2007 na 8 % dosažených minulý rok. Jeho zpomalení znamená špatnou zprávu pro všechny. Druhým šokem je ebola, kterou Světová zdravotnická organizace popisuje jako největší hrozbu moderní doby. V jádru jde o velmi smutnou humanitární katastrofu, která se už ale začíná projevovat i v globální ekonomice. Méně lidí cestuje letadly, jsou postiženy hlavní obchodní trasy, roste cena některých komodit a naopak klesá cena některých akcií. Předchozí pandemie, jako například SARS, měly velký dopad na určité oblasti (třeba Hong Kong). Celkový ekonomický dopad ale rychle zmizel. Co se týče eboly, víme jen, že ve světové ekonomice bude její vliv znát alespoň po zbytek letošního roku.
Svůj vliv má i klesající cena ropy, kterou někteří lidé berou jako důkaz zpomalování globální ekonomiky. Realita je ovšem poněkud složitější, protože cena ropy jde dolů kvůli zvýšené těžbě v Rusku a USA a klesající poptávce z rozvíjejících se ekonomik. Země těžící ropu se budou muset vypořádat s nižšími příjmy a budou mít také méně prostředků k investicím na finančních trzích. A nižší cena ropy je negativní i pro alternativní těžbu, protože ta je zisková pouze od určitých cenových úrovní. Není divu, že ceny akcií ropných společností klesají a tím táhnou dolů celý akciový index.
Pokračující obavy vyvolává i ukončení kvantitativního uvolňování v USA. Nejde o nic nového a jiné země, například Japonsko, stále používají politiku ultra levných peněz. Trhy ale chtějí vždy víc a víc. V USA a Velké Británii bylo QE příliš velké, ale investoři právem požadují větší uvolnění ze strany ECB. V Evropě by zvýšení nabídky likvidity bylo dobrou zprávou, avšak ECB se nyní nachází na hranici toho, co je politicky průchodné. Většina ekonomů očekává, že v Evropě přijde deflace, ceny budou klesat z důvodů, které žádný užitek nepřinášejí, a tento pokles zvýší reálnou dluhovou zátěž.
Nezpomaluje ovšem pouze eurozóna. Uvedený proces probíhá i v rozvíjejících se ekonomikách. Podle Capital Economics mohl čínský růst ve třetím čtvrtletí klesnout pod 7 %, což je s ohledem na dosavadní růst této země špatné. Investoři si ale hlavně začínají zvykat na to, že pomalejší růst v rozvíjejících se zemích není přechodnou záležitostí, ale dalším novým normálem. A v neposlední řadě budí obavy konflikt na Středním východě. Ten zvedá averzi k riziku, trhy začínají počítat s teroristickými útoky a chaosem. Nejde o hlavní příčinu klesajících trhů, ale tento faktor cenám určitě nepomáhá. Druhá fáze pokrizového oživení je definitivně u konce.
Zdroj: The Atlantic