Aktualizováno Maloobchodní tržby se v eurozóně propadly. Září přináší snížení o 1,3 procenta namísto očekávaných -0,8 procenta. Výrazný pokles přitom registrují tržby v Německu, které výsledek za celý blok do velké míry předurčilo. Negativně přispěla také Francie. Euro pokračuje ve svém oslabování a nová čísla ho v tom mohou částečně podporovat.
Mírně se v září snížily nákupy potravin, naopak dál stoupaly tržby za pohonné hmoty. Negativní vývoj se týká hlavně široké škály spotřebního zboží, jako jsou oděvy, elektrické přístroje, počítače, léky atd. Podrobnosti ale budou zveřejněny až se zpožděním.
Regionálně je situace celkem jasná - propad maloobchodu určilo Německo, kde se tržby snížily meziměsíčně o 3,2 procenta. Co do příspěvku následuje Francie, kde maloobchod registruje 0,7procentní pokles. Negativně se přitom vyvíjely tržby i v dalších zemích - Portugalsku, Finsku nebo Španělsku.
Zářijová čísla jsou částečně kompenzací silného srpna. Ani s přihlédnutím k tomuto faktu ale nevypadá vývoj dobře. Trend maloobchodu v eurozóně se v druhém pololetí zhoršuje. Předchozí růst je pryč a po stagnaci to vypadá na nástup negativního trendu. Meziroční růst se postupně smrskává a v září dosáhl 0,6 procenta. Důvodem je, že maloobchodní sektor ztrácí dosavadní tahouny, tedy Francii s Německem. Vývoj v dalších větších zemích zůstává nepřesvědčivý.
Naděje, co se týče spotřebitelské poptávky, se dají upírat k tomu, že pokles v Německu se ukáže být přechodným zaváháním a že tichá tolerance deficitních rozpočtů v Itálii nebo Francii umožní, že fiskální politika nebude spotřebitele víc dusit. To je však velmi nejistá budoucnost; čísla, která jsme dosud dostali, hodnotíme negativně.