Evropská centrální banka by měla rozšířit program nákupu aktiv a eventuálně do něj zahrnout i nákupy vládních dluhopisů. Takové je doporučení OECD, dle které bez další měnové stimulace monetární autorita riskuje vleklou ekonomickou stagnaci a postupný deflační tlak napříč státy eurozóny.
Podle hlavní ekonomky OECD Catherine Mannové by v situaci ECB mohl být prvním krokem nákup ABS s nižším kreditním ratingem, které by doplnily korporátní dluhopisy. V případě, že by ani v takovém případě neexistovala velká pravděpodobnost posunu tempa růstu inflace směrem k inflačnímu cíli, dávalo by podle Mannové smysl rozšířit program také o nákupy vládních dluhopisů. Ty jsou však politicky ožehavým tématem především v Německu, které se obává nárůstu rozpočtových deficitů (ostatních zemí), jimž kvantitativní uvolňování nahrává.
OECD v příštím roce očekává v evropském měnovém bloku růst hospodářství o 1,1 %, v roce 2016 pak 1,7 %. Avšak odhad je postavený na předpokladu, že vlády jednotlivých států zpomalí své úsilí snížit rozpočtové deficity a ECB poskytne ekonomice další měnový stimulus. Bez těchto (klíčových) proměnných bude dle OECD hospodářský růst „výrazně slabší“. Právě evropská oblast je pak podle organizace hlavním rizikem pro globální ekonomiku. Důvodem je utlumená inflace výrazně pod stanoveným cílem a přetrvávající vysoká míra nezaměstnanosti. Především pak nezaměstnanost mladých dlouhodobě vzbuzuje obavu.
Celkově pak OECD pro letošní rok očekává tempo globálního ekonomického růstu na úrovni 3,3 %. Odhad pro rok následující počítá s 3,7 %. Jak už však bylo zmíněno, rizikem zůstává růst HDP v eurozóně, který je odhadován za předpokladu dalšího uvolnění rozpočtové a měnové politiky.
Další informace ohledně možných měnových stimulů nabídne dnešní zasedání ECB.
Zdroje: WSJ