Aktualizováno Předběžné údaje Eurostatu ukazují, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně za listopad zpomalil na 0,3 procenta. V předchozím měsíci byla inflace 0,4procentní. Hlavní vliv na zpomalení měly energie, což při pohledu na padající ropu těžko překvapí. Ceny energií se meziročně snížily o 2,5 procenta. Potraviny jsou o 0,5 procenta dražší, což je stejné tempo jako v říjnu.
Jádrová inflace, tedy inflace bez energií a potravin, drží říjnové tempo 0,7 procenta. Tento užší index se k nule blíží pomaleji, ale mírný sestupný trend sledujeme i zde. Růst cen průmyslového zboží se už řadu měsíců pohybuje kolem nuly a zvyšování indexu zajišťují pouze služby, které v listopadu zdražily meziročně o 1,1 procenta.
Meziměsíční srovnání ukazuje, že spotřebitelské ceny v eurozóně oproti říjnu klesly o 0,2 procenta, jádrový index pak klesl o 0,1 procenta. V obou případech jde o mírně nižší čísla než v předchozím měsíci.
Data o inflaci v eurozóně jsou v souladu s odhady, takže nevolají po bezprostřední tržní reakci. Zároveň však čísla nijak nebrání dalšímu rozvoji úvah o volnější politice ECB. Jádrová inflace sice neklesá nijak rychle, ale celková inflace se může dál vyvíjet nepříznivě kvůli cenám energií. Hraje přitom důležitou úlohu při formování inflačních očekávání, která dál klesají. Právě kvůli tomu, aby inflační očekávání neukotvila skutečnou dynamiku cen nebezpečně nízko, volá centrální banka po rychlém zvýšení inflace. O své připravenosti tlačit inflaci vzhůru, a to i za použití dalších nástrojů, by měla ECB trhy ještě silněji ujistit na svém jednání příští týden.