Francie je v šoku, na její demokracii zaútočili barbarští a krvežízniví teroristé. Byli zabiti novináři a policisté, kteří je chránili. Na Západ dorazila nová forma terorismu a veřejnost bude stále více požadovat, aby vlády dostaly situaci pod kontrolu. Bude chtít, aby se násilníkům dostalo nemilosrdného trestu a byla přijata opatření, která zabrání dalším útokům. Ve Francii se může projevit i negativní dopad na ekonomiku, určitě se bude týkat spotřebitelské důvěry.
Avšak ani teroristické útoky v USA z 11. září, které vedly k uzavření akciového trhu, nakonec neměly na HDP velký dopad. Ztracený růst pak byl rychle dohnán a skutečný ekonomický význam měla následná politická reakce světa na Spojené státy. To samé se může stát ve Francii v případě, že terorismus změní veřejné mínění a zvýší popularitu extrémistických stran. Národní fronta Marine Le Penové a její ošklivá směsice demagogického populismu si už tak vede hrozivě dobře a aktivuje voliče ze strany extrémní pravice i levice. Její strana se staví negativně k bohatým lidem, k velkým firmám, i k cizincům. Protestuje proti globalizaci, včetně volného obchodu a imigrace.
Pozici Národní fronty ukážou regionální volby naplánované na březen. Pokud hlavní politické strany nenajdou způsob, jak na novou situaci reagovat, může dojít i k tomu, že Le Penová zvítězí. Pak by šlo o jasnou známku toho, že EU a euro končí. Politička totiž slíbila, že Francie odejde z EU i eurozóny. Odchod by přitom probíhal tím nejhorším možným způsobem. Teoreticky by mohlo dojít k rozumnému rozchodu zemí spojených v obou uniích. Le Penová ale sleduje agresivní a protekcionistickou politiku a jejím výsledkem by nebyl obchodní blok či jiné smysluplné uskupení, ale destruktivní krize. Šlo by tak o rozdělení, které je velmi vzdáleno myšlence Britů a následný šok by se dal srovnat s vytvořením obchodních bariér během Velké deprese.
Francie trpí dlouhodobě neadekvátní ekonomickou politikou. Řada voličů je tak stále více nakloněna extrémistickým stranám. Ekonomika minulý rok pravděpodobně rostla jen o 0,4 %, letos bude růst v nejlepším případě anemický. Veřejné výdaje v poměru k HDP ale dále rostou a v minulém roce dosáhly patnáctiměsíčního maxima.
Velké množství zdrojů je tak alokováno vládou, a to na základě politických priorit a nakupování hlasů voličů, ne na základě spotřebitelských preferencí. Bují špatné projekty, klesá produktivita, netvoří se nová pracovní místa. Ministr Emmanuel Macron sice prosadil reformy na nabídkové straně ekonomiky, dostatečné ale nejsou. Růst nezaměstnanosti tak stále zvyšuje popularitu Le Penové. K tomu se přidává stagnace, vysoká zločinnost, nekompetentní ekonomické vedení a také radikalizovaní a do společnosti špatně začlenění imigranti. Doufejme, že si Francie své problémy vyřeší dříve, než bude pozdě.
Autorem je Allister Heath.
Zdroj: The Telegraph