Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Project Syndicate: Putin ve fázi popírání

Project Syndicate: Putin ve fázi popírání

9.1.2015 15:00

Na sklonku roku 2014 vypukla v Rusku obrovská finanční krize. Světové ceny ropy klesly od poloviny června téměř o polovinu a rubl se v prosinci propadl tak, že uzavřel rok s podobným poklesem. Mezinárodní rezervy Ruska se snížily o 135 miliard dolarů a inflace dosáhla dvouciferných hodnot. A situace se bude pouze zhoršovat.

Současná cena ropy přinutí Rusko snížit dovoz o polovinu – tento krok spolu s pokračujícím růstem inflace značně sníží životní úroveň Rusů. A když se k tomu přidá stále rozbujelejší korupce a tvrdé zmrazení likvidity, jeví se jako pravděpodobný finanční krach doprovázený poklesem výkonu o 8-10%.

Schopnost Ruska překonat současnou strázeň závisí na mocném prezidentovi země Vladimiru Putinovi. Ten však stále není připravený jednat; dokonce se dosud tváří, že žádná krize není. Během obou svých velkých veřejných prosincových vystoupení mluvil pouze o „současné situaci“. A ve své novoroční zdravici se pochlubil anexí Krymu a úspěšnou zimní olympiádou v Soči, přičemž se pečlivě vyhnul jakékoliv zmínce o ekonomice.

Ekonomika se však řítí volným pádem dolů a Putin se nemůže přetvařovat věčně. A až nakonec opravdu přizná realitu, bude mít jen malý manévrovací prostor.

Putin by samozřejmě mohl stáhnout své jednotky z východní Ukrajiny, čímž by přiměl Spojené státy a Evropu ke zrušení hospodářských sankcí proti Rusku. To by však znamenalo přiznat porážku – a k něčemu takovému nemá Putin sklony.

S výjimkou rozpoutání velké války má Putin jen málo možností, jak vyšroubovat ceny ropy vzhůru. Už před kolapsem cen ropy navíc zkorumpovaný ruský kapitalismus způsobil úplné zastavení růstu – a jakákoliv seriózní snaha o změnu systému by destabilizovala prezidentovu mocenskou základnu.

Zdá se, že Putinův přístup k vedení státu je bytostně neslučitelný s jakýmkoliv řešením současných ekonomických potíží Ruska. Přesné a aktuální statistické údaje o stavu ruské ekonomiky – které jsou potřebné k volbě efektivních opatření proti krizi – jsou sice na internetu kdykoliv veřejně dostupné, avšak Putin tvrdí, že internet nepoužívá.

Jak uvádí novinář Ben Judah, Putin místo toho dostává každodenní aktualizované informace o kremelské politice, domácích událostech a zahraničních vztazích od tří svých klíčových zpravodajských služeb. Jeho počínání nasvědčuje tomu, že ekonomická data pokládá za mnohem méně důležitá než bezpečnostní informace – což je možná u kleptokrata přirozený instinkt.

Ruští politici přitom nemají o ekonomickou expertízu nouzi. Právě naopak: klíčové ruské hospodářské instituce se mohou pochlubit schopnými manažery. Problém je v tom, že se politika soustřeďuje v Kremlu, kde ekonomická expertíza chybí. Poslední z ekonomických těžkých vah – všechny se přitom dostaly do funkcí v 90. letech –, jež se udržela v Putinových osobních kruzích, byl Alexej Kudrin, který v roce 2011 rezignoval na post ministra financí. A na rozdíl od USA žádný ze špičkových ruských ekonomických manažerů nezasedá v Radě pro otázky národní bezpečnosti.

Putin si uzurpoval moc nejen od svých znalejších kolegů, ale i od premiéra, který tradičně funguje jako hlavní tvůrce hospodářské politiky Ruska. Od Putinova návratu do prezidentského úřadu v roce 2012 je premiér Dmitrij Medveděv v podstatě bezvýznamný.

Stručně řečeno dělá Putin – který není ekonomickým expertem – všechna významná rozhodnutí o hospodářské politice Ruska sám a na jednorázových osobních schůzkách udílí rozkazy nejvyšším manažerům státních podniků a jednotlivým ministrům. V důsledku toho je ruská hospodářská politika rozdrobená a nefunkční.

Nikde není tato nekoordinovanost patrnější než na citlivém měnovém trhu. V Rusku na rozdíl od většiny jiných zemí nedisponuje centrální banka výlučným právem intervenovat. Když se v prosinci zhroutil rubl, ministerstvo financí – které drží téměř polovinu ruských zahraničních rezerv, konkrétně 169 miliard dolarů ve dvou suverénních fondech – považovalo intervenci centrální banky za nedostatečnou. Oznámilo tedy, že prodá sedm miliard dolarů z vlastních rezerv, aby podpořilo rubl – a tento krok způsobil „přestřelení“ směnného kurzu směrem nahoru.

Když se pak kurz znovu zhroutil, Kreml naléhavě vyzval pět největších státních exportních firem, aby proměnily část svých aktiv na rubly, což vedlo k dalšímu přestřelení následovanému dalším prudkým poklesem. Je zjevné, že takto nekoordinované intervence zhoršují zmatek na měnovém trhu, kde hodnota rublu kolísala o 5% – a zaznamenala i výkyv o 10% – za jediný den.

Fiskální situace Ruska determinovaná Putinovou svévolnou rozpočtovou správou není o nic lepší. Putinovy priority jsou zřejmé: na prvním místě stojí armáda, bezpečnostní aparát a státní správa, na druhém místě figurují velké infrastrukturální projekty, na nichž on a jeho kumpáni vydělávají hromadu peněz, a jako poslední přicházejí na řadu sociální výdaje (zejména penze) potřebné k udržení podpory obyvatel. A ropné příjmy náhle k pokrytí všech tří priorit nestačí.

Ministerstvo financí se možná usilovně snaží nalézt rovnováhu mezi výdaji a příjmy, avšak postrádá potřebnou politickou váhu. Centrální vláda loni přenesla větší část výdajů na školství a zdravotnictví na regionální orgány, aniž jim však přidělila více prostředků – a nikdo s tím nemohl nic dělat.

Chce-li Putin zachránit ruskou ekonomiku před katastrofou, musí změnit priority. Za prvé musí uložit k ledu některé velké dlouhodobé infrastrukturální projekty, které v posledních dvou letech energicky propaguje. Prosincové rozhodnutí ukončit projekt plynovodu South Stream je sice krok správným směrem, ale zdaleka není dostatečný.

Stejně tak by měl Putin přijmout rozumné doporučení ministra financí Antona Siluanova a snížit letošní veřejné výdaje včetně výdajů na sociální programy a armádu o 10%. Ze zkušenosti však víme, že to Putin pravděpodobně neudělá.

Rusko čelí vážným – a stále se stupňujícím – finančním problémům. Jeho největším problémem však zůstává jeho nejvyšší představitel, jenž dál popírá realitu a uskutečňuje politiku a projekty, které situaci pouze zhorší.

Anders Aslund je vysoce postaveným členem Petersonova institutu mezinárodní ekonomie se sídlem ve Washingtonu.

Copyright: Project Syndicate, 2015.
www.project-syndicate.org


Čtěte více:

Výsledková sezóna USA začíná - Alcoa již v pondělí!
9.1.2015 12:00
V pondělí 12. ledna bude své výsledky reportovat společnost Alcoa Inc....
Evropská výsledková sezóna - firemní kalendář za 4Q
9.1.2015 13:14
Poslední evropská výsledková sezóna roku 2014 již klepe na dveře. Kter...
ECB studuje varianty QE
9.1.2015 13:11
V sídle Evropské centrální banky ve Frankfurtu se tuto středu uskutečn...

Váš názor
  • putin je chujlo a agresor
    18.1.2015 21:44

    SLÁVA UKRAJINĚ............ smrt ruským okupantům
    bandera
  • Bufík alias PSG suporter alias Sean
    13.1.2015 13:55

    Začni u sebe!!! Po blamáži na NWR jako Bufík si lákal na KITD jako PSG Suporter a po ostudě tam seš Sean!! Sám se vyjadřuješ jako hnůj! Vrátil jsem 12.1.2015 21:52 ...se právě ze Staromáku a pro místní bezdomovce je Kalka něco jako šukací pana. Budiž jí čest, že se tady najdou tací, co sní "obcují"...))) sean Přidat názor Re: Vrátil jsem 12.1.2015 21:56 ..no preej ji plévají krabicákem a stříkají na ní sperma, pak to matlají dohromady. do takový nechutný směsky.a říkají : Kalko neplatíš DPH a ona mumlá to je správně toje správně...občas padne facka, ale prej ji to vůbec nevadí..chudák ženská.. sean
    VM
    • Re: Bufík alias PSG suporter alias Sean
      13.1.2015 14:01

      a jeste jsi zapomel jak ten patlal shortoval cetv...pri rustu zblil svuj pocitac a horko tezko to prodaval a ztrata 50% s neho dela vedle nwr a kidu kidala na entou
      cetv
      •  
        13.1.2015 14:24

        Kdo začal shortovat cetku na 500, vydělal majlant. Mohu to hravě doložit.
        Jesse
        •  
          13.1.2015 14:27

          ty jsi jiny pripad ty shortujes cetv uz z dob kdy cetv jeste nebyla
          cetv
        • Tak jo
          13.1.2015 14:27

          Doloz, at je nad cim slintat.
          Mezernik
          • Re: Tak jo
            13.1.2015 14:29

            Dokládám: prodej za 500 / nákup za 60,- Spočítej si rozdíl :-))) Na to stačí základka:-)))
            Jesse
            •  
              13.1.2015 16:24

              a co tajna dolozka?
              Mezernik
              • Tak fajn
                13.1.2015 18:26

                Jestli Putin řídí ekonomiku jak Hitler německou armádu, dočkáme se jeho pádu a co pak?, není lepší s ním více komunikovat, aby nezapšknul. Komu to předá? nechtěl bych být ruský důchodce
                robelix
  • České zlato...sorry za délku, nemám odkaz
    13.1.2015 12:30

    Dostala se mi do rukou pozoruhodná kniha Stanislava Motla, která ve svém podtitulu má napsáno: O tom, jak jsme museli spojencům platit zlatem za to, že naši vojáci mohli po jejich boku umírat ve válce proti Hitlerovi. Tenhle podtitul mne zaujal, a proto jsem se dal do jejího čtení. A aby bylo jasno, kniha nebyla napsána za dob cenzury před rokem 1989, ale v roce 2003. Z knihy jsem si odnesl vedle mnoha poznatků i ten, že jsme byli nejen pro Sovětský svaz nevyčerpatelnou studnicí, ale že i Ti, ke kterým se vždy shlíželo jako k našim spojencům a vzorům, nebyli až zase takovými přáteli, jak by se na první pohled zdálo. A závěr knihy mne doslova šokoval a jsem přesvědčen, že by šokoval i vás, když se dočtete, že část zlatého pokladu v historických mincích i zlatých cihlách byla již v době demokracie po r. 1989 zcela bezostyšně prodána, aniž by o tom veřejnost věděla. Mohu zaručit objektivním potenciálním čtenářům, že budou překvapováni v každé kapitole a na mnoho věcí si udělají možná jiný názor, než měli dosud. Autor prošel mnoho různých archivů, hovořil s mnoha pamětníky, pročetl mnoho dobového tisku, neméně knih různých autorů k dané problematice, na které se i odvolává, takže jeho kniha faktů je věrohodná a je z ní cítit opravdový zájem o tajemství československého zlatého peněžního pokladu. Kniha začíná tím, jak vlastně po založení republiky v r. 1918 zlatý poklad vznikal, že to bylo obdobným způsobem, jako v případě Národního divadla. Tedy lidovou sbírkou. Čtenář se i dozví něco z historie Československé republiky. Dozvíte se, že i legionáři se významně podíleli na zlatém pokladu, stejně jako i o jejich bojích v carském Rusku a o ochraně zlatého pokladu Ruska, který nakonec předali bolševikům. Zajímavé kapitoly, plné překvapení na každé stránce pak pojednávají o době první republiky i o době , kdy se vlády chopil Adolf Hitler, dozvíte se o oficiálních i zákulisních jednáních při Mnichovské dohodě i o osudu československého zlata při začátku německé okupace. Zlatému pokladu republiky za 2. světové války je věnováno několik kapitol, z nichž stěžejními částmi je převod části zlatého pokladu do nacistické banky a část přes švýcarské banky do Anglie. V jedné z kapitol pak Stanislav Motl v souvislosti s čachry Angličanů a nechvalně známého pana Chamberlaina s československým zlatem cituje i slova Winstona Churchilla, který koncem války konstatoval, že vydání části československého zlata bylo vlastně „druhým Mnichovem“. Zajímavé pasáže jsou pak o tom, o čem vyprávěl autorovi osobní tajemník presidenta Beneše prof. Táborský. Jistou satisfakcí za zradu Angličanů v souvislosti s Mnichovem a zašantročením československého zlata mohou být Churchillova slova na slavnostní večeři, kde prohlásil: „Nevím, jak se věci dále vyvinou a nemohu ani říci, zdali Velká Britanie půjde kvůli Československu do války. Ale jsem si docela jist, že mír, který budeme uzavírat, se nebude uzavírat bez Československa. Slibuji, že pokud budu živ, budu pracovat, abych odčinil ten hrozný zločin, kterého jsme se dopustili na vaší zemi.“ Tato slova zazněla směrem k prezidentu Dr. Benešovi. Nejsmutnější kapitolou v souvislosti s československým zlatem přes slova Winstona Churchilla je, že Velká Británie účtovala vládě Československa každou pušku, každou uniformu, každé ponožky, baťoh, zkrátka museli jsme zaplatit Anglii zlatem veškerou výzbroj i výstroj československých vojáků, byť jako třeba letci zachraňovali Velkou Británii. A co je i zarážející, že jsme museli zlatem platit i za ty vojáky, kteří za Anglii padli. Tahle kapitola nese název „Umři – ale napřed zaplať“. Dalších několik kapitol pak hovoří o bojích československých vojáků včetně parašutistů a československých letců. V pozadí pak nezůstává i hrdinný boj československých vojáků u Tobruku. Kniha se zmiňuje i o zlatu, které bylo zabaveno Židům za okupace. Není v knize zapomenuto i na zlatý poklad samostatného Slovenské štátu v době, kdy se Slováci odtrhli za německé okupace od zemí Koruny české. A samozřejmě že se okrajem věnuje i odboji Slováků proti německým okupantům. Je pochopitelné, že se v knize hovoří i o pražské revoluci, příjezdu vítězné Rudé armády do Prahy a o rozličných jednáních ministra zahraničí té doby Jana Masaryka v souvislosti nejen s naším zlatým pokladem. V kapitole Vítězové a poražení je taková rekapitulace o českém zlatém pokladu. V době před Mnichovem měla naše země, tedy Československo v různých trezorech doma i v zahraničí uloženo více než 90 tun měnového zlata. 14 tun jsme ztratili po záboru pohraničí, dalších více než 6 tun odvezli němečtí okupanti po příchodu do Prahy v létech 1939 a 1940, včetně velmi vzácné numismatické sbírky zlatých mincí. Přes 26 tun si vzali Britové za to, že naši vojáci bojovali i za Velkou Británii, tedy jako kompenzaci za výstroj a výzbroj našich vojáků a letců na Západě a přes 23 tun vydali Britové z Banky pro mezinárodn&iacut e; platby v Basileji. Dalších 15 tun zlata využili nacisté pro obchodování se strategickými surovinami. A to se již nemluví o ztraceném zlatě z brněnské Zbrojovky a plzeňské Škodovky. Po roce 1945 bylo v analýze dr. Chmela konstatováno, že výše měnových ztrát představovala 135,5 miliardy korun a připočteme-li k tomu ztráty na židovském majetku, v průmyslu, zemědělství, dopravě apod., činila celková ztráta 456,3 miliardy korun. V knize není zapomenuta ani doba „studené války“. I v té době se permanentně jednalo o československém zlatém pokladu, pochopitelně že vzhledem k okolnostem byla jednání mnohem obtížnější. V jedné z kapitol je pak i zmínka o únoru 1948 a není zapomenuto ani na politické procesy po roce 1948, byť na první pohled nijak nesouvisí se zlatým pokladem, zejména o procesu se „spikleneckým centrem“ kolem Rudolfa Slánského, ale není zapomenuto ani na proces s dr. Miladou Horákovou a generálem Píkou. Jako na okraj pak se kniha se zmiňuje o „zlatém chrámu“ ve Fort Knoxu v USA a o ochranných opatřeních, které toto největší složiště zlata chrání. To je velmi zajímavé čtení. A pak už se dostáváme ke kapitole, kde je uvedeno, jak Landsmanschaft, tedy sudetští Němci, zasahovali do jednání mezi tripartitou a Československem. Tripartita bylo spojení zástupců západních státu vč. USA. Dosti odkazů je na knihu bývalého ministra zahraničí Bohuslava Chňoupka „Memoare in Laris“ a rád bych citoval pasáž jednoho z československých vyjednavačů, který žádal o uvolnění z funkce. Cituji: „Víte, velmi pečlivě jsem si prostudoval podklady, hlavně otázku vojenského úvěru. A je mi z toho nanic. Až se mi zvedá žaludek. Určitě jste viděl (hovořeno k B. Chňoupkovi) seznamy vojenské výstroje a výzbroje. Vždyť my máme platit i za šňůrky do bagančat, za spodky, za šle, které nosili naši vojáci, když bojovali i za ně, Angličany. No ale prosím, každý má jinou morálku, každý vidí jinak svět. Ale co je na tom strašné a co nemohu přenést přes srdce, že jsou mrtví. Tam je započítána i výstroj těch, co padli. A leží někde v Africe, u el-Alameinu, Tobruku, kde bojovali proti Rommelovi nejen za nás, ale i za Anglii. A jsou tam započítané i ponožky našich letců, co bránili Londýn a bombardovali tam Německo a někde je tam sestřelili a zahynuli. A jsou tam zahrnuty i uniformy důstojníků, které přesunuli do Ruska a kteří tam bojovali se svobodovci a padli možná na Dukle, nebo u Mikuláše. Až mi z toho naskakuje husí kůže, když o tom hovořím, nehněvejte se na mne, ale nemohu. Ne že bych byl slabá povaha. Němci mne zajali v Povstání a do konce války mě drželi v zajateckém lágru a tam jsme si užili své, ale na tohle nemám silné nervy. Pochopte mne, pane ministře, a vyměňte mne. Sotva bych se udržel, kdyby mi předložili účty za košile, rukavice a svetry a musel bych říci – tak a teď jdeme účtovat za krev!“ konec citátu. Autor knihy se pak i osobně setkal s Bohumilem Chňoupkem a pochopitelně i od něj získal mnoho cenn&yacu te;ch informací. Důležitým poznatkem, který jsem z knihy získal je i fakt, že na základě Postupimské dohody nám mělo Německo zaplatit válečné reparace, které jsme však do dnešního dne nedostali (a asi už nikdy nedostaneme), ač válečné reparace jsou nepromlčitelné. Jak nás měli západní spojenci rádi, ukazuje i ten fakt, že všechny finanční nároky, které měla Velká Británie k Polsku, byly odpuštěny a smazány již v r. 1956. A v knize je i zmínka o nalezení části našeho pokladu v rakouských dolech, kam Němci všechny cennosti ukryli, i zajímavé zjištění, že jeden z nejmocnějších mužů normalizační doby po r. 1968 Vasil Biľak navrhoval ukončit veškerá jednání a propagandisticky využít nevrácení zlatého pokladu domů, což mu naštěstí nebylo odsouhlaseno. V poslední třetině knihy se pak již hovoří o návratu části zlatého pokladu do republiky 20. 2. 1982. Návrat byl proveden třemi speciálními letadly za všech možných bezpečnostních opatření a naprostého utajení, takže veřejnost prakticky o této události nebyla informována. A je zajímavé, že odpovědné osoby prakticky do dnešního dne neodtajnily některé dokumenty, které se týkají zlatého pokladu republiky. V době rozdělení Československa byly v sejfech Státní banky 102 tuny zlata, při čemž Česká republika (nemám rád slovo Česko, nevím proč, ale nemám) získala 63,289 tun zlata a Slovenská republika 39,137 tun zlata. A v následujících řádcích pak přicházejí šokující stránky knihy. Autorovi knihy řekl jeden z velmi dobře informovaných pracovníků Státní banky České republiky na otázku, co je s českým zlatým pokladem? Cituji: „Copak vy nevíte, že jsme před dvěma lety zlato prodali?“ A to v době, kdy na celém světě zlato získávalo na hodnotě a prakticky všechny státy zlato nakupovaly jako trvalou peněžní hodnotu. V té době se Česká republika zlata zbavila prodejem. Zlato bylo prodáno ve dvou etapách v září 1998. V první fázi šlo o 31 tun zlata a toto zlato jsme vyměnili s Německem za dluhopisy. A to se stalo v době, kdy byl guvernérem Státní banky ing. Josef Tošovský. V knize jsou pochopitelně jmenováni všichni rozhodující členové bankovní rady. A je zajímavé, jak Státní banka v souvislosti s prodejem českého zlatého pokladu mlžila, a to i prostřednictvím internetu. V souvislosti s touto otázkou jsou pochopitelně autorem knihy jmenováni konkrétní jednotliví pracovníci, kteří s touto problematikou měli co do činění. V závěru knihy pak autor pátrá po zlatých mincích ze zlatého pokladu a místo závěru pak poslední kapitolu nazval „Prodané zlato a zapomenutí hrdinové“ a jako poslední tečku uvádí tabulku o držení zlata jednotlivými státy, kterou si dovoluji z knihy opsat. USA 8149,0 tun Německo 3445,8 tun Mezinárodní měnový fond 3217,3 tun Francie 3024,6 tun Itálie 2451,8 tun Švýcarsko 1957,0 tun Nizozemsko 873,6 tun Japonsko 765,0 tun Portugalsko 606,8 tun Slovensko 35,1 tun ČESKÁ REPUBLIKA 13,7 tuny !!! Dočetl jsem tuto knihu téměř na „jeden zátah“, jak je napínavá, nabitá fakty a informacemi, o kterých se nám normálním smrtelníkům ani nezdá. A navíc si cením i toho, že není napsána jednostranně, tendenčně ani k jednomu z kritických období dějin Československé a následně České republiky. Je napsána velmi objektivně a ten, kdo by se chtěl dále zabývat výše zmiňovanou problematikou a dovědět se podrobnosti, dává autor návod, kde získávat další informace ke studiu i pro vlastní vědění. Doporučil bych každému, kdo se dívá, nebo díval, bez ohledu na skutečnosti, nekriticky ať již dříve na Východ a dnes, jak je moderní, na Západ, aby si citovanou knihu Stanislava Motla přečetl a pak by poznal, že i „přátelé“, ti i oni, nejsou zas až tak velkými přáteli, a dokážou uzmout i to, co není jejich. Ono asi stále platí, není všechno zlato, co se třpytí!!!
    Nostradamus
    • Re: České zlato...sorry za délku, nemám odkaz
      13.1.2015 16:04

      A zajděte si do vojenského muzea v Londýně kde jsou podrobnosti ke II. svět. válce....jak referujou o Mnichovu... A to je 70 let po válce... Smutný je, že Rusáci se k nám chovali ještě nejlíp....
      Fatface
    • Re: České zlato...sorry za délku, nemám odkaz
      13.1.2015 12:52

      my nemame pratele ale nepratele co vydavaji za pratele a vzdy to tak bylo
      cetv
      •  
        13.1.2015 13:26

        ... tak-tak, Rusku není vhodné důvěřovat, je samá přetvářka.
        ☺lolek☺
  • No a pak
    12.1.2015 23:13

    ...tady máme další exoty. Konspirátory. Jako nick "mezerník" , to je skoro šlechtic mezi magory...o cetv, budkaři, peté, krušovicích, xiluodu apod.se nehodlám bavit vůbec. to jsou placení trollové různých debilních, soukromých či tajných služeb. Debilních proto, že si nedokážou vybrat někoho jinýho než neprostý kretény. Že to zkoušej.. u mě ok. Ale proč mě proboha musí urážet svými trolly = jejich ubohou demencí a argumentační úrovní?? ..Ok, nuke them. :-)
    sean
  • Záměr party?
    12.1.2015 22:56

    dá se tady změnit nick příi daném loginu, pak se zobrazí v hledání všechny příspěvky pod různým nickem u daného "čímana". Ale každý si může zvolit loginů....nejspíš kolik chce, jistě dva a více. Ověřeno. Pak je "nový". To je samozřejmě prasárna. Myslím, že to tady praktikuje spousti nicků, ba i těch skvěle "uzamčených". Je to trapný.Když teče do bot...
    sean
    • Re: Záměr party?
      12.1.2015 23:01

      ...je tady většina nicků co nikdy ale opravdu nikdy - možná s vyjímkou formální nebo fotbalistcký reakce - nezveřejnila žádný ale opravdu ŽÁDNÝ názor na akcie, deriváty, indexy, obchodování...je to opravdu náhoda? mohu jmenovat??
      sean
  •  
    12.1.2015 22:37

    hoši, na začátku jsem říkal, že dph ekonomicky dopadne na dvojici prodávající-spotřebitel, kteří jeden bez druhého nemohou existovat. Dále jsem říkal, že cena, kterou jako spotřebitel platím, tedy ona oboustranná transakce, je zatížená "ekonomickou" daní. Ale ne 21%, jak by bylo podle účetnictví, ale takovu sazbou z ceny transakce, která dá stejnou absolutní výši. Tedy konkrétně při ceně zboží v obchodě 100+21=121 je ta "ekonomická" daň 21 ku 121=17,4%. Tady ty spory nad ZDPH jsou jen bočním vyústěním v nový spor o formalitách, jako od kdy státu ta daň patří. já tvrdím, že výkon ekonomiky je 121 kč a stát z toho bere 21 kč, tj 17,4%. V účetnictví je tato cena rozdělena a vypočtena jinak, ale se stejným výsledkem. Dobrou noc.
    kadanfm
    •  
      12.1.2015 22:43

      ... výkon ekonomiky samozřejmě není 121, ale 100. Výkon ekonomiky je přidaná hodnota. Jinak se zájmem sleduji, že zdaňuješ daň.
      ☺lolek☺
    •  
      12.1.2015 22:39

      Tak to budou účetní volové a ty nadčlověk
      VM
  • Bufík
    12.1.2015 22:30

    Jak nejde. Zkus znovu. Do vyhledávače truhlík a máš tenhle odkaz http://www.patria.cz/others/search.aspx?page=1&condition=truhl%C3%ADk&conditionRegion=All&conditionSection=All&conditionPart=All&conditionGroupBy=Date&conditionGroupDirection=DESC
    Velkamedvědice
    • Re: Bufík
      12.1.2015 22:39

      tvuj odkaz jen potvrzuje to, ze "teckar" se tady nezjevil náhodou, aby udrzoval tuto psychopatickou diskusi. je to samzrejme nejaky "starousedlik". Mozna to nejsi ty, ale v kazdym pripade tady existuje manipulativni zamer zakryt jakoukoli uzitecnou myslenku tlachanim o depeha. konec prazske burzy se odehrava opravdu trapnym zbusobem.
      sean
      • Buff
        12.1.2015 22:44

        Tak starousedlík to bude. Tys ale psal, že nejde dohledat, tak jsem myslel, že podezříváš přímo Patrii o)).. Jinak, před chvíli jsme viděl Tvůj dotaz. Zdá se mi na ropu brzo, snad za použítí toho etf, co diversifikuje riziko, ale stejně, pokud vůbec, tak bych tam dal třetinu a větší nákup až kolem 40 nebo tak.. Indexy, mimo evropské, podle mě je důležitá psychlogická popdora SPX 2000.. Zlato, zase riskuji dvěma pozicemi SAND a FSM..
        Velkamedvědice
        • Re: Buff
          12.1.2015 22:47

          ..já si myslím, že svý rejdy tada mají všíchni, vůbec to neházím na Partu, Ty koneckonckonců kopeš za ERSTE brokers....pro trochu inteiigentního človšks jsou to ale fakt muka. Kolik vám platěj za to sebeztrapňování?? :-)))
          sean
          • Buff
            12.1.2015 22:52

            Nebuď psychopata nepřevracej. BJ jsem tenkrát jednou vybral z uvedených kolegou a vysvětlil Ti, že kolega mluví jen o českých. A šlo konkrétní partnerské emitenty BJ jako BNP...Mě bývá tak vyčítáno, že bojuji a propaguji tak IB..No, myslel jsme, že chceš mluvit o burze. Mýlil jsem se, provokuješ. Dobrou noc.
            Velkamedvědice
  • účetní Kadáfí
    12.1.2015 22:19

    Opravdu si tak blbý, že neumíš číst? Už si dostal tři odkazy , jak vidím http://www.mesec.cz/clanky/vyse-dph-v-zemich-eu/ http://www.podnikatel.cz/clanky/obrat-vyssi-nez-1-milion-stavate-se-platcem-dph/ a http://cs.wikipedia.org/wiki/Nep%C5%99%C3%ADm%C3%A1_da%C5%88 Nastuduj a napiš, čemu nerozumíš. Tři různé zdroje...
    VM
    • Re: účetní Kadáfí
      12.1.2015 22:31

      ..a tobě říkala tlupa velký medvěd...
      sean
      • Bufík
        12.1.2015 22:32

        Jo? Zkus ten odkaz, musí Tě fungovat...
        Velkamedvědice
  • hezké
    12.1.2015 22:16

    ..do diskuse se připojují restituovaní tramopvé z osmdesátek, v manšstrácích a flanelových košilích. Je tu super zábava.
    sean
  • Kadanf
    12.1.2015 22:12

    ...Tento systém zajišťuje, že daň je „neutrální“ pro plátce DPH a zároveň se DPH fakticky přesouvá výrobním a distribučním řetězcem a nezáleží na tom, kolika články projde.....http://www.mesec.cz/clanky/vyse-dph-v-zemich-eu/
    VM
Aktuální komentáře
14.12.2017
22:01Americké trhy bez výraznějších zpráv mírně ztrácely, Teva si připsala 10%
19:25Zdánlivě nerozbitná investiční teze od Morgan Stanley
18:45Světový trh s ropou bude v prvním pololetí v přebytku, říká IEA
17:59Summary: Prodej větrníků, nákup filmů a internetová neutralita
17:35Pražská burza rostla třetí den za sebou, PX +0,52 %
17:10Disney koupí aktiva Foxu za 66 miliard dolarů. Měl by se Netflix bát?
17:02Technická analýza: Týden bohatý na události rozhoupal trh s ropou
16:30ECB euru další zisky nepřinesla, zatímco dolar využil dobré zprávy z ekonomiky  
15:15ECB výrazně vylepšuje prognózu, ale dál mává holubičími křídly
15:14Česká zbrojovka a.s.: Zápis z řádné valné hromady akciové společnosti
14:41Listopad znovu nastartoval americký maloobchod  
14:38České ekonomice došli lidé, její růst v příštím roce zpomalí
14:09INFOND investiční fond s proměnným základním kapitálem: Oznámení ohledně delistace investičních akcií
13:48ECB zlepšila výhled růstu v eurozóně a Draghi hýbe eurem. Sledovali jsme ŽIVĚ
13:35Konsorcium v čele s EPH kupuje většinu v druhé největší maďarské elektrárně
13:15Sazby v Británii beze změny, další proměny rétoriky tentokrát nepřišly
11:54Ifo: Německá ekonomika poroste příští rok nejrychleji od 2011
11:37Evropa před ECB ztrácí, Vestas Wind Systems +7 %
11:01Eurodolar přestal růst, když vyprchal efekt Fedu. Jsou tu ale data a přijde ECB  
10:44VIG (-0,19 %) spojí dvě české pojišťovny

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
3:00Čína - Maloobchodní tržby, y/y
3:00Čína - Průmyslová výroba, y/y
9:30DE - PMI v průmyslu
10:00CZ - Běžný účet, mld. Kč
10:00EMU - PMI v průmyslu
10:30UK - Maloobchodní tržby vč. PHM, y/y
13:00UK - Jednání BoE, základní sazba
13:45EMU - Jednání ECB, základní sazba
14:30USA - Maloobchodní tržby, m/m
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
15:45USA - PMI v průmyslu (Markit)