Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Víkendář: Odchod Řecka není žádnou katastrofou. Šílenstvím by bylo další setrvávání v unii

Víkendář: Odchod Řecka není žádnou katastrofou. Šílenstvím by bylo další setrvávání v unii

18.01.2015 10:00
Autor: Redakce, Patria.cz

Kdo by to byl řekl, že se Řecko opět dostane na hranici krize? Ve skutečnosti to tvrdila řada ekonomů. Řecké veřejné finance byly špatně spravovány po dlouhé roky, hodně peněz se promrhalo, placení daní bylo laxní. Je tak snadné chápat německé daňové poplatníky, kteří nechtějí jen tak dávat další peníze na pomoc Řecku. Je ale také pravda, že zatímco v oblasti daní čeká tuto zemi ještě hodně práce, některá rozpočtová čísla prošla pozoruhodným pokrokem. Problém spočívá pouze v tom, že lidé na ulici z toho zatím nijak netěží. Reálné příjmy klesají, nezaměstnanost se stále drží kolem 25 %. A fiskální utahování nevede k poklesu poměru dluhu k HDP, protože produkt nadále klesá.

S ohledem na současnou situaci není překvapivé, že opoziční Syriza volá po ukončení fiskálního utahování a odepsání velké části dluhů. Její podpora je veliká, i když někteří evropští ekonomové považují její plán za šílený. Když je ale něco šílené, je to pokračování v současné strategii. Řecký produkt se ve srovnání s rokem 2008 snížil o 25 %. Jde o pokles zhruba odpovídající tomu, k čemu došlo v USA a Německu během Velké deprese ve třicátých letech. Angela Merkelová ale s požadavky Řeků souhlasit nemůže. Možná by šlo snížit dluhy, ale utahování rozpočtů musí podle Němců pokračovat. Jak by se v opačném případě zachovali Italové či Španělé? Vše tak směřuje ke konfliktu a zdá se mi, že Merkelová nakonec dostane Řecko z eurozóny.

Celé to může vypadat jako opakování událostí z roku 2012. Nyní ale řecká vláda dosahuje přebytků, a pokud přijde default, bude mít jen více peněz k dispozici. Kritici tohoto pohledu tvrdí, že default by byl pro Řecko katastrofou. Nikdo by podle nich už nebyl nikdy ochoten vládě půjčovat. To je ale nesmysl. Historie totiž ukazuje, že během několika měsíců budou investiční bankéři opět klepat na dveře.

Řekové by byli schopni si znovu půjčovat a nebylo by to pouhým výsledkem hamižnosti a krátké paměti investorů. Ty nezajímá historie defaultu, ale to, jaká je pravděpodobnost dalšího nesplácení dluhů v budoucnu. A historie ukazuje, že pokud se některá země dostane do defaultu, pravděpodobnost dalšího je v následujících několika letech nižší. K tomu všemu se přidává víra německé vlády v to, že Řecko dnes může euro opustit bez zažehnutí nákazy, která by se dál šířila periferií eurozóny.

Pokud by default a odchod z unie vyvolaly chaos a pohromu v Řecku, vlády ostatních zemí by mohly přesvědčit voliče, že je třeba v unii zůstat. I přes onen lokální chaos by tak byla eurozóna v bezpečí. Skutečným nebezpečím by pro ni bylo, kdyby řecký default a odchod neprovázely větší problémy. Po relativně krátké době by pak bylo Řecko schopno dosáhnout ekonomického růstu podporovaného slabším měnovým kurzem. Španělé či Portugalci by se poté začali ptát: Pokud to mohou udělat v Řecku, proč ne my? A nikdo by jim nebyl schopen dát nějakou dobrou odpověď. Eurozóna by se rozpadla dříve, než byste řekli: „Jean-Claude Juncker.“

Je jasné, že téměř nikdo z Řecka si odchod z eurozóny nepřeje. Tato země ale zároveň zoufale potřebuje růst a tvorbu pracovních míst. Jestliže je má dosáhnout deflací dosaženou zvýšenou konkurenceschopností, půjde ještě o dlouhý a bolestivý proces. Ten navíc dále zhorší problémy s dluhem. Není neobvyklé, že vlády se bolestivých plánů drží. Jde o verzi Stockholmského syndromu – rukojmí se stanou emocionálně závislí na svých věznitelích a nechtějí se osvobodit.

Například britská vláda se v roce 1931 zoufale snažila o udržení zlatého standardu. Ten sice britskou ekonomiku ničil, ale vše skončilo až ve chvíli, kdy Velká Británie tento standard opustit musela. Podobné to bylo v roce 1992, kdy se vláda nerozhodla pro opuštění ERM, ale naopak se všemožně snažila udržet se v tomto systému. Teprve tehdy, když ho opustit musela, přišla záchrana ekonomiky. Pokud Řecko přestane splácet dluhy a opustí eurozónu, v Evropě to bude popisováno jako katastrofa. Nakonec se ale ukáže, že to je jinak. Měnové krize mají dramatický vývoj a jsou dobrým podkladem pro zprávy v médiích. Jestliže se ale nějaká země roky potácí v agónii, nikoho to moc nezajímá. Řekové to mohou samozřejmě pokazit, ale šanci na únik mají.

Autorem je Roger Bootle, který stojí v čele Capital Economics.

Zdroj: The Telegraph


Váš názor
  • :-)
    18.01.2015 19:03

    Ja neco vim ale nepovim.
    Mezernik
    • Re: :-)
      18.01.2015 19:37

      To všichni víme, ale také nepovíme...
      LosIvanos
      •  
        18.01.2015 20:33

        Ale stejne, neni to uzasny, kam az to saha?
        Mezernik
Aktuální komentáře
31.08.2025
16:59Damodaran: Trh ví nejlépe, kde mají být valuace. Sazby nejsou důležité
8:16Víkendář: Může dolar zůstat dominantní světovou měnou i při jeho výrazném oslabení?
30.08.2025
16:14Čína za volantem: Její elektromobily přepisují globální automobilový trh
8:13Víkendář: USA potřebují slabší dolar
29.08.2025
22:02Wall Street zkorigovala předešlé rekordy: technologie táhly trh dolů, inflace prozatím potvrzuje zářijové snížení sazeb  
17:48Perly týdne: AI obavy, atraktivní finanční sektor
15:57Čínský gigant Alibaba vyvíjí vlastní AI čip
14:54Čtvrtletní zisk čínské automobilky BYD poprvé za tři a půl roku klesl
14:35Míra inflace v Německu vzrostla v srpnu na 2,2 procenta, uvedli statistici
14:25Některé ekonomické teorie možná stojí za připomenutí. Třeba ta o vytěsňování
13:06Malé zásilky už nejsou „příliš malé na to, aby na nich záleželo". USA skoncovaly s celní výjimkou
12:53SAB Finance a.s.: Pozvánka na valnou hromadu SAB Finance a.s
11:24Dánská ekonomika zpomaluje s Novo Nordiskem. Vláda snížila letošní odhad růstu o polovinu
11:02Pale Fire Financing a.s.: Oznámení o osmé výplatě úrokového výnosu
11:01Páteční dopoledne akciím ani dluhopisům nesvědčí, roli hraje opatrnost před daty  
10:07HDP revidován vzhůru, naděje na další pokles sazeb klesá
10:06Colt CZ kupuje Synthesii Nitrocellulose za 22 miliard korun, miliardář Pražák se stane třetím největším akcionářem  
9:00Colt CZ kupuje firmu Synthesia Nitrocellulose a energetickou divizi Synthesie
8:51Evropa spíše negativní, Colt CZ investuje do Synthesia Nitrocellulose  
8:48Rozbřesk: Má ECB hotovo? V září si může pauzu dále prodloužit

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data