Ekonomika roste, ale lidi trápí rostoucí nejistota a obavy. Částečně je to důsledkem technologického pokroku. Internet, robotika, 3D tiskárny a podobné vymoženosti jsou výborné, ale pro řadu z nás představují osobní hrozbu. Ta se může týkat současného pracovního místa či budoucího zaměstnání nebo výše našich platů. Ale pro někoho znamená technologický pokrok bohatství. Nejistotě čelí například moji kolegové z univerzity. Ti mohou ztratit práci kvůli velkému množství online kurzů. Někteří ale díky nim mohou najít nové uplatnění. Právníci mohou zjistit, že po jejich službách je nižší poptávka, protože je částečně uspokojena počítačovými programy. Velkým ztrátám způsobeným technologiemi čelí už nyní odvětví zábavy a médií.
Vedle psychologických problémů spojených s popsanou nejistotou čelíme rostoucí příjmové nerovnosti. Trpí samozřejmě hlavně chudí lidé, jejichž situace se navíc ještě zhoršuje. Budoucnosti se však obávají i bohatí, což bylo jasně patrné na diskusích v Davosu, kterých jsem se zúčastnil. Obvyklá měřítka spotřebitelské důvěry tyto nálady neodrážejí. Například University of Michigan Consumer Sentiment Index se v lednu dostal na nejvyšší úroveň od roku 2004. Jde ovšem o ukazatel zaměřující se na krátkodobý výhled a pracuje s agregovanými čísly a ne s individuálním hodnocením.
Podle mého mínění můžeme najít reálnou, i když doposud nezřetelnou vazbu mezi široce rozšířenými obavami a podivnou dynamikou současné ekonomiky. Tato vazba možná stojí i za mimořádně nízkými sazbami, a to jak krátkodobými, tak dlouhodobými. A týká se to i velice vysokých cen akcií a cen nemovitostí. Například ve Spojených státech se výnos třicetiletých vládních dluhopisů dostal na 2,25 %, třicetiletá hypotéka má sazbu na 3,69 %, a to je také velmi nízko. Sazby u TIPS dnes dosahují pouze 0,52 %. Nic z toho nelze vysvětlit kvantitativním uvolňováním, protože to bylo v říjnu ukončeno. I pak ale sazby klesaly. Sice tu hraje roli politika jiných centrálních bank, ale ve hře je evidentně ještě něco jiného.
Je záhadou, proč jsou lidé ochotni spořit i při tak nízkých sazbách. Podle Bureau of Economic Analysis dosahovala v prosinci míra úspor 4,9 %. Není to nijak moc, ale vzhledem k historickému standardu nejde o nijak nízké číslo. Vysvětlením může být právě ona vysoká nejistota. Robert Lucas z University of Chicago už v roce 1978 ukázal, že nejistota týkající se budoucích příjmů může skutečně zvedat ceny aktiv a snižovat návratnosti, a to i na dokonale efektivním trhu.
Pokud se nejistota nachází mimořádně vysoko, lidé se budou snažit nakoupit existující aktiva. Mohou mít i nevalný výhled, ale lidé je budou držet, protože cítí, že musí spořit. Jestliže trhy nejsou úplně efektivní, může se celkový dopad násobit. Lidé mohou být na trh přitahováni předchozím růstem cen a podobně. V současné době se o vysoké nejistotě příliš nehovoří, a je to pochopitelné. Všichni vám řeknou, že nelze přesně odhadnout, jaký dopad budou mít technologie na ekonomiku a pracovní místa ve vzdálenější budoucnosti. Přesto má ale tato nejistota reálný dopad na naše investiční rozhodnutí.
Uvedené je výtahem z „Anxiety and Interest Rates: How Uncertainty Is Weighing on Us“, autorem je ekonom Robert Shiller.
Zdroj: NYTimes