Jednotný energetický trh všech 28 zemí EU s propojenými sítěmi má být jádrem budoucí evropské energetické unie. Strategii vedoucí k jejímu vzniku přijala Evropská komise. Cílem je zajištění "bezpečné, udržitelné, dostupné a konkurenceschopné" energie pro občany i firmy v EU. Energetická unie má snížit závislost Evropy na jednom vnějším dodavateli, důraz je ale kladen také na úspory, inovace, evropské klimatické cíle a přechod k nízkouhlíkové společnosti.
Vznik energetické unie je nejambicióznějším evropským energetickým projektem od vzniku Společenství uhlí a oceli, řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, který je za problematiku v komisi odpovědný. A podobným způsobem jako Společenství v 50. letech minulého století podle něj nyní také energetická unie podpoří evropskou integraci.
O potřebě propojení 28 evropských energetických trhů se v EU hovoří dlouho. EU je největším dovozcem energie na světě, zvenčí získává 53 procent své spotřeby při ročních nákladech okolo 400 miliard eur (přes 11 bilionů Kč). Téma ale nabylo na aktuálnosti v loňském roce, kdy zhoršení vztahů s Ruskem kvůli ukrajinské krizi a následné potíže s dodávkami naplno ukázaly závislost některých zemí EU na tomto dodavateli.
Strategie by v příštích pěti letech měla změnit celý evropský energetický systém. Podle Šefčoviče se dotýká všech oblastí od energetiky přes klimatickou politiku, dopravu, průmyslovou politiku až po vědu a výzkum.
Energetická unie bude ale také vznikat ve spolupráci s partnery mimo EU. Regionální spolupráce cílí například na jihovýchod Evropy. "Budeme neúnavně pracovat na diverzifikaci přepravních cest i zdrojů," poznamenal dnes Šefčovič.
Jedním z opatření bude také změna pravidel pro mezivládní dohody, které členské země uzavírají s dodavateli energií. Zvýšit se má také transparentnost komerčních kontraktů v této oblasti. "Komise bude konzultována před jejich uzavřením a ne až po něm," poznamenal její místopředseda.
Společné nákupy, o nichž ve své vizi energetické unie loni hovořil nynější předseda Evropské rady Donald Tusk, ale komise nenavrhuje. Zmiňuje jen záměr zhodnotit možnost "dobrovolného propojení poptávky pro kolektivní nákupy plynu za krize či tam, kde členské země závisí na jednom dodavateli". Podobný postup navíc musí být v souladu nejen s pravidly volné soutěže EU, ale i Světové obchodní organizace.
Evropská unie také vypracuje strategii pro zkapalněný zemní plyn (LNG), aby bylo levnější jej dovážet a využívat.
Dalším významným prvkem budoucí unie má být propojení sítí. "Dálnice na hranicích nekončí, elektrická vedení by také neměla," komentoval to dnes eurokomisař pro energetiku a klima Miguel Arias Ca?ete. Zajistit tak je potřeba propojení systémů a sítí jednotlivých členských zemí. "Propojíme 28 evropských energetických trhů do jednoho," řekl Šefčovič.
Znamená to zrychlení zásadních infrastrukturních projektů. Celkem 12 z unijních zemí nyní nesplňuje pravidlo, podle kterého by desetinu kapacity výroby elektrické energie mělo být možné dostat přes hranici země. Podle odhadu komise by dostatečné propojení mělo spotřebitelům ušetřit až 40 miliard eur (asi 1,1 bilionu korun).
Významným - a pro členské země sporným - bodem má také být posílení evropské Agentury pro spolupráci energetických regulátorů ACER. "Změníme a přepracujeme trh s elektřinou," slíbil Šefčovič.
Prioritou pro EU přitom budou úspory, které mají být vnímány v zásadě jako energetický zdroj a mají mít také potřebnou finanční podporu. Energetická unie má také EU připravit na nízkouhlíkovou společnost, Šefčovič proto zdůraznil význam výzkumu a vývoje v oblastech jako je uchovávání energie či elektromobilita.