Žijeme v době bezprecedentních rekordů, akciové indexy atakují “all-time high”, Dow aktuálně na 18 224 bodech, Nasdaq na 4967 b. a SP500 na 2113 b. jen něco málo pod svými maximy, výnosy dluhopisů naopak zapisují do záznamů historická minima, některé se dostávají dokonce do záporu. A úrokové míry jsou velmi velmi nízko.
Kvantitativní uvolňování nikoho už tolik nepřekvapí a nalévání peněz do ekonomik se stalo běžné v USA, Evropě i Japonsku a v podstatě nikdo se nad ním nepozastavuje jako dříve nad nějakou praktikou, která by byla speciální nebo nestandardní. Natolik se změnilo vnímá alternativních technik měnové politiky.
Na následujícím grafu si můžeme prohlédnout několik křivek. Žlutě vykreslená M2 představuje vývoj měnového agregátu M2 Spojených států amerických od roku 2005. Ten se během deseti let prakticky dvojnásobil.
Zelená linka vyjadřuje vývoj hlavní úrokové sazby amerického FEDu. Ta se od roku 2009 drží na hladině 0,25 % a podle posledních slov Yellenové se zdá, že ke zvýšení sazeb dojde v případě, že se inflace přiblíží svému cíli. Yellenová ve svém projevu před dvěma dny, řekla že FED míří k vyšším sazbám, ale jen za předpokladu, že si bude jist stavem ekonomiky a inflace. Také zmínila, že musíme být “trpělivý” a signálem, že se něco mění na současném stanovisku bude teprve změna výhledu. Až se tak stane, tak to je signálem, že růst sazeb může přijít na jakémkoliv jednání. Z toho co jsme slyšeli je poměrně jasné, že ještě nějakou dobu bude křivka nejdůležitější sazby v americké ekonomice stále na hladině 0,25 %.
A konečně poslední červená křivka představuje výnos desetiletého vládního dluhopisu. Ten je vyhlazován klouzavým průměr pro jednodušší čitelnost, ale poměrně pěkně demonstruje vývoj výnosu dluhopisů v USA v posledních letech.
Tři iterace amerického QE s cílem rozhýbat zabržděnou americkou ekonomiku prostřednictvím snížení nákladů na kapitál měly také příznivý vliv na cenu aktiv. Právě nákup aktiv byl jedním z klíčových nástrojů QE v Americe. Po vzoru USA se rozhodly pro QE i v Japonsku, kde bylo klíčové prolomit dlouhotrvající deflaci a vyhnat investory z málo výnosných vládních dluhopisů, tím přimět japonské investory poohlédnout se po nových aktivech, do kterých by šlo investovat.
A jako poslední na řadě byla Evropa. Při posledním zasedání ECB ponechala centrální banka úrokové sazby na stejné úrovni a to depozitní na -0,2 % a základní na 0,05 %. To se tak nějak čekalo, všichni byli hlavně zvědaví, jestli bankéři předvedou nějaké informace už o prozrazeném QE. Centrální banka tak oznámila, začátek evropského QE na březen 2015 v objemu 60 miliard měsíčně až do září 2016. Program by mohl být rozšířen nad rámec dosavadních 1,14 bilionu EUR. Pumpování nových peněz do ekonomik teprve Evropu čeká.
Buybacky
V principu se jedná o mechaniku omezování nabídky akcií na trhu pro volné obchodování s cílem obrátit směr toku finančních prostředků zpět dovnitř dané společnosti. Je to způsob jak zvýšit objem peněz, které může firma použít pro financování svých aktivit namísto toho, aby je transferovala svým akcionářům.
Akciový trh je trh, který podléhá také zákonům nabídky a poptávky. Proto se efekty buybacků musí nutně projevit při omezování nabídky dostupných akcií na trhu v rostoucí ceně. Objem buyback operací v USA se v pokrizových letech výrazně ztenčil z maxima 160 mld. USD ve 3Q07 na nějakých 20 až 60 mld. kvartálně. Netrvalo však dlouho a buybacky jsou znovu v módě. Objemy se znovu dostávají nad 100 mld. USD, když se jedno období téměř vyrovnaly maximu z roku 2007. Vývoj objemu buyback si můžete prohlédnout níže.
Dluhopisy přináší nízký výnos, měnové páry jsou poměrně rizikové a komodity mají příliš mnoho faktorů na sledování a stávají se tak odvětvím pro úzkou specializaci. Pak zůstává investorům hledajícím relativně slušný a relativně jistý výnosu pouze trh akciový. Uvidíme, jak dlouho budou trhy ovlivňovány těmito relativně nestandardními procesy.
Zdroj: Reuters, Bloomberg