Eurozóna jedná o třetím záchranném programu pro Řecko v objemu 30 až 50 miliard eur. Uvedl to španělský ministr hospodářství Luis de Guindos. Mluvčí šéfa euroskopiny, tedy ministrů financí eurozóny, Jeroena Dijsselbloema však tuto informaci popřela.
"Ministři financí eurozóny nejednají o třetím záchranném programu," uvedla mluvčí. Řecký premiér Alexis Tsipras již v pátek odmítl, že jeho země bude potřebovat další mezinárodní program.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Druhý záchranný program měl vypršet na konci února. Atény se však dohodly na jeho prodloužení o čtyři měsíce, a odvrátily tak hrozící kolaps bankovního sektoru.
Tsipras přitom postavil svůj volební úspěch na kritice záchranných programů. Výměnou za úvěrovou pomoc totiž muselo Řecko zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.
V rámci dohody o prodloužení záchranného programu musel Tsipras ustoupit od některých klíčových slibů, které učinil během volební kampaně. Pokud Řecko program úspěšně dokončí, obdrží od mezinárodních věřitelů zbývajících 7,2 miliardy eur.
Řecko navzdory prodloužení programu čelí bezprostředním finančním problémům. Podle agentury Reuters se předpokládá, že tamní vládě nejpozději do konce března dojde hotovost. Dijsselbloem v rozhovoru s listem Financial Times uvedl, že mezinárodní věřitelé by mohli Aténám vyplatit část zbývajících peněz již během března, pokud Řecko začne zavádět požadované reformy.
Zdroj: ČTK, RTRS