poukazuje v jedné ze svých posledních analýz na záhadu, kterou v sobě schovává položka „čisté chyby a opomenutí“ v datech týkajících se platebních bilancí. Teoreticky by mělo docházet k tomu, že tyto položky se navzájem eliminují. V praxi ale naopak často ukazují na zajímavý vývoj. Banka v této souvislosti hovoří o „temné hmotě“. Tyto chybějící peníze totiž obvykle souvisejí s únikem kapitálu či s daňovými úniky.
například tvrdí, že systematický příliv kapitálu do Velké Británie souvisí s penězi, které tečou ven z Ruska. A tento pohyb peněz zase souvisí s vývojem cen luxusních nemovitostí v Londýně (nákup takových nemovitostí je totiž často využívaným způsobem, jak ukrýt své bohatství, protože takové transakce mimo jiné nebývají odraženy v oficiálních datech). také identifikovala velký a soustavný příliv kapitálu do Švýcarska, Norska a Spojených států. Tento tok dosahuje výše, která znatelně převyšuje oficiální data.
Položka „čisté chyby a opomenutí“ může také skrývat významný pohyb peněz ze severu Evropy. například tvrdí, že „švédská statistická data podhodnocují bohatství Švédů asi o 100 %“. Banka k tomu dodává: „Švédské domácnosti už dlouho čelí relativně vysokým daním. V roce 2007 byla po dlouhé debatě zrušena daň z bohatství. Tou dobou ale už byla většina majetku soukromého sektoru převedena do zahraničí.
Řada Švédů se i nyní snaží vyhnout se dani z kapitálových zisků tím, že převede svá aktiva ven. Obvykle nejde o protizákonné transakce. Od roku 1993 smějí švédské domácnosti vlastnit zahraniční bankovní účty a akciová portfolia.“ Švédsko přitom není jedinou evropskou zemí, kde jdou vysoké daně ruku v ruce s podezřele vysokými „chybami a opomenutími“. Situace v jednotlivých evropských zemích je zobrazena v prvním grafu. Kumulativní chyby a opomenutí v případě Finska odpovídají odlivu kapitálu ve výši 30 % HDP. K největšímu nárůstu přitom došlo během finanční krize a během krize v eurozóně:
Druhým extrémem se zdá být Malta – jde o známý daňový ráj, který podle grafu vstřebal kapitál ve výši odpovídající 20 % HDP. Země jako Belgie, Francie, Řecko, Španělsko, Portugalsko či Kypr nejsou ani významnými příjemci kapitálu, ani z nich kapitál neodtéká. Odliv je naopak patrný u Dánska, Nizozemí, Rakouska a Itálie. Dánové po roce 2008 poslali mimo svou vlast 10 % HDP. Kapitál proudí znatelně do Německa, nejsilněji se tak dělo v letech 2003–2008.
Zdroj: FTAlphaville