Medvědi jsou všude kolem, propad akcií stále nikde

Před 53 lety prošla Wall Street jednou z nejhorších zkušeností ve své historii. Jak uvedl Wall Street Journal: „Dow Jones Industrial Average klesl o 5,7 %, což byl druhý největší pokles v historii.“ Šlo o součást dlouhodobější slabosti trhu, kterou někteří nazývali „Kennedyho pokles roku 1962“. Poválečná rally trvala více než 15 let, zmíněný rok ale začal nervozitou. Podle některých názorů byla psychologie trhu stále zaměřena na to, co se stalo v roce 1929. Časopis Life popisuje vývoj v onen osudný den následovně:

„Dosažená maxima se začala bortit ve chvíli, kdy se začaly hromadit prodejní příkazy a na trhu naopak ubývalo pokynů k nákupu. V pondělí 28. května se prodeje někdy kolem poledne změnily v lavinu. Ceny prošly nejprudším propadem od roku 1929. Vzpomínky na dřívější hluboký propad a Velkou depresi, která po něm následovala, byly stále v myslích investorů. Všichni se ptali, zda je možné, aby se ta noční můra vrátila zpět.“

Warren Buffett jednou řekl, že v podnikání je zpětné zrcátko vždy jasnější než přední okno. U investic je toto spoléhání se na historii ještě patrnější a hodí se na ně i rčení, že „každý generál bojuje už dávno skončenou válku“. Vzpomínky na rok 1929 se promítaly do uvažování investorů po celá desetiletí. Trpěli obsesivními úvahami o tom, co se stalo v minulosti a tyto události projektovali do budoucnosti jako ten nejpravděpodobnější scénář.

Každý propad trhů je jiný a to samé platí o naší reakci na něj. V polovině devadesátých let vládl na trhu velmi praktický pohled. Když pak technologická bublina praskla, zavládl pocit určité úlevy. Došlo sice ke ztrátě obrovského bohatství, ale investoři si byli vědomi toho, že Nasdaq si připisoval vysoké zisky a jeho PE převyšovalo hodnotu 100. Kolaps tak nebyl žádným obrovským překvapením – nikdo nevěděl, kdy přijde, ale když přišel, nešlo o žádný šok. Před roky 2008 a 2009 to bylo úplně jiné, protože bylo těžké najít někoho, kdo by byl ochoten se bavit o derivátech, hypotékách a realitním trhu. Následný propad byl skutečným šokem i přesto, že dnes o sobě řada lidí tvrdí, že ho tehdy očekávala. Ve skutečnosti bylo takových lidí jen velmi málo.

Před rokem 2008 byla naprostá většina investorů a analytiků býky, medvědů bylo jen pomálu. Dnes je situace úplně opačná. Medvědi jsou všude kolem, přicházejí ze strany těch, kteří hlásají konec světa, či od těch, kteří nenávidí Fed, požadují zavedení zlatého standardu, nebo se ohánějí dalším Hindenburgem. Současná psychologie trhu tedy nejvíce odpovídá kombinaci kolektivních vzpomínek na rok 1929 kombinovaných s úvahami o prasknutí technologické bubliny. Jen váhavě uvažujeme o tom, že recese skutečně skončila, jen neochotně přiznáváme, že nepřichází vysoká inflace a rally na trhu není pouhým odrazem politiky Fedu. Povětšinou ignorujeme pozitivní ekonomická data i obrovský růst korporátních zisků. Trhy často uvažují nelogicky a tak tomu je i nyní.

Autorem je investor Barry Ritholtz.

Zdroj: Bloomberg