Ruský prezident Vladimír Putin pravděpodobně sleduje s radostí, jak řecká krize rozděluje Evropskou unii. Vnímá jí jako další uskupení, které má za cíl snížení ruského vlivu ve světě. Putin si ale musí být vědom i toho, že řecká krize pro něj znamená velkou promarněnou příležitost. Řecko je Rusku blízké lingvisticky i církevně a pro Rusko tak představuje vhodný nástroj, jak vnést do EU rozkol. Problém spočívá v tom, že Putin ho není schopen využít.
Řecká krize mohla být Ruskem použita k taktice, kterou Sovětský svaz hojně využíval během studené války. Vytvářel si klientské státy ve východní Evropě a dnes by takovým státem mohlo být pro Rusko právě Řecko. Jeho politici by v prostředí vysokého zadlužení a nezaměstnanosti mohli jen těžko odmítnout pomocnou ruku z ruské strany. Řecko má křesla v evropském parlamentu a zastává významnou pozici v několika evropských institucích. Kdyby bylo zavázáno Rusku, představovalo by to pro Putina velkou výhodu.
Řecký premiér Alexis Tsipras v posledních měsících navštívil Rusko už dvakrát a když byla před několika dny odmítnuta pomoc jeho zemi, hovořil s Putinem telefonicky. Dost pravděpodobně i o tom, jak by Řecku mohlo pomoci Rusko. To ale tíží ekonomické sankce a hlavně nízké ceny ropy. Putin tedy rozhodně není v pozici, kdy může nabídnout něco, co by způsobilo rozkol mezi evropskými zeměmi. Realita tak vypadá úplně jinak a Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v pondělí prohlásil, že Putin a ruská vláda doufají v co nejrychlejší dosažení kompromisu mezi Řeckem a jeho věřiteli.
V samotném Řecku je pak jedním z největších problémů penzijní systém. Ten naráží na standardy dané minulým stoletím a tvrdou realitu století nového. Odchod do důchodu je v této zemi nastaven na 61 let, což je s ohledem na současnou očekávanou délku života příliš brzy. K tomu velká část populace využívá předčasný odchod do důchodu a do práce chodí pouze 44 % lidí ve věku 55 – 64 let.
Když se přidá ještě nízká míra porodnosti, je jasné, že pokud nedojde v současné fiskální politice ke změnám, země bude mít dlouhodobé problémy s růstem. Podle OECD leží současné penzijní výdaje na jedné z nejvyšších úrovní v Evropě. OECD také odhaduje, že při současném nastavení systému by dnešní dvacetiletí lidé začali na konci svého produktivního věku pobírat penze ve výši 96 % jejich předchozích hrubých příjmů. V zemích OECD je přitom standardem 59 % hrubých příjmů.
Autory jsou Rob Garver a Michael Hodin.
Zdroj: Fiscal Times