Před páteční bruselskou schůzkou ministrů financí eurozóny stále panují nejasnosti nad zajištěním krátkodobých finančních potřeb zadluženého Řecka. Mluvčí Evropské komise dnes podle agentury APA řekla, že ve hře je i možnost další překlenovací půjčky ze staršího celounijního Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM). Za peníze z tohoto mechanismu ručí všechny členské země EU, tedy i Česká republika.
Atény musejí získat peníze do příštího čtvrtka, aby mohly Evropské centrální bance (ECB) uhradit splátku 3,2 miliardy eur (86,5 miliardy Kč). Pokud by byl mechanismus EFSM v této věci skutečně využit, bylo by to již podruhé od předběžné dohody o novém záchranném programu. V červenci získaly Atény z EFSM krátkodobý překlenovací úvěr 7,16 miliardy eur (193,5 miliardy Kč).
Euroskupina, tedy ministři financí zemí sdílejících euro, bude v pátek jednat o podobě třetího záchranného programu z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který je nástrojem pouze eurozóny. Evropská komise podle agentury APA ústy své mluvčí nejprve jen odkázala pouze na závěry červencového summitu, který počítá s půjčkou 82 až 86 miliard eur. Později EK uvedla, že dnes ráno přijala návrh nutných rozhodnutí členských států pro tříletý program podle mechanismu ESM.
Tajemník německého ministerstva financí Jens Spahn v dnešním rozhovoru se stanicí Deutschlandfunk prohlásil, že Řecko učinilo ve vyjednávání s evropskými institucemi o záchranném programu značný pokrok, stále je ale potřeba vyjasnit několik bodů. Jako příklad zmínil především privatizační fond, který by měl postupně vygenerovat 50 miliard eur na umoření dluhu Řecka a na rekapitalizaci bank.
"Německo není jedinou zemí, která v tuto chvíli klade otázky," řekl Spahn. Ujasnit některé záležitosti chce třeba Francie. Německo také požaduje, aby se do záchrany Řecka zapojil Mezinárodní měnový fond (MMF), který se prozatím na pomoci podílet nechce. Měnový fond rovněž vyzývá, aby byla Řecku část dluhu odpuštěna, s čímž ale Berlín nesouhlasí.
Naopak finský ministr financí Alexander Stubb dnes prohlásil, že jeho země je připravena na dohodě o třetím záchranném programu pro Řecko se podílet. Finsko je tvrdým kritikem záchranných programů EU a v červenci se vyjadřovalo pro dočasný odchod Řecka z eurozóny. Později ale uvedlo, že proti dohodě o záchranném programu nebude stát samo. Takzvaný velký výbor finského parlamentu, který se zabývá otázkami spojenými s členstvím Finska v EU, dal dnes dohodě věřitelů s Řeckem zelenou.
Nejmenovaný zdroj agentury Reuters mezitím dnes uvedl, že Řecko podle nového tříletého programu obdrží do konce měsíce od partnerů v eurozóně první část peněz ve výši 23 miliard eur. Celkový objem záchranného programu pro Řecko činí podle tohoto zdroje 91,7 miliardy eur. Tato částka zahrnuje 85,5 miliardy eur ve formě mezinárodní pomoci a odhadem 6,2 miliardy eur v podobě příjmů z prodeje státního majetku do roku 2018.
Dnes večer se o nové dohodě s mezinárodními věřiteli chystají hlasovat řečtí poslanci.
Zdroj: Reuters, ČTK