Politico: Janeček se s pomocí D21 snaží o eliminaci korupce

Karel Janeček zbohatl na finančních derivátech, nyní se ale o peníze už tolik nezajímá. V plánu nemá nic menšího než „úplnou obnovu demokracie“. Má doktorát ve finanční matematice z Carnegie Mellon University a jeho společnost RSJ Algorithimic Trading obchoduje na burzách v Chicagu, Londýně a Frankfurtu. Své schopnosti nyní využívá při pokusu o přeměnu demokratických systémů. V této souvislosti hovoří o „Demokracii 2.1“. I když jeho návrhy ještě nebyly uplatněny v žádné zemi na celonárodní úrovni, na lokální úrovni už se tak stalo.

Janeček hovoří o volebním systému, který lépe odráží vůli voličů a omezuje míru korupce. Ve většině západních zemí demokracie trpí, velké politické strany ztrácejí podporu, vládnoucí elity jsou často vnímány jako nástroj různých zájmových skupin. Voliči jsou nuceni k tomu, aby si vybírali menší zlo. Volební účast klesá. V Janečkově rodné České republice je právě korupce tím hlavním problémem, na což ukazuje například žebříček míry zkorumpovanosti od Transparency International. Česká republika se nyní pohybuje o dvě místa níže, než když v roce 2004 vstupovala do EU. Sám Janeček hovoří o tom, že systém si přisvojili „naprostí bastardi“.

Navrhovaný model je modifikován podle místních podmínek, ale jádro systému Demokracie 2.1 (D21) zůstává: Nepoužívá princip jeden člověk = jeden hlas a nahrazuje jej systémem, kdy voliči mají více než jeden hlas a v některých případech mají i hlasy negativní – anti-hlasy. Podle daných vzorců je dosahováno numerické rovnováhy mezi pozitivními a negativními hlasy, přičemž konečný výsledek je určen součtem pozitivních a negativních hlasů. Takový systém by měl podporovat konsenzus ohledně výběru politiků a naopak oslabovat pozice kandidátů samotných stran. Negativní hlasy pak fungují jako pojistka proti korupci. Podle Janečka by totiž politik, který je podle veřejnosti zkorumpovaný, byl oslabený negativními hlasy a nepomohla by mu ani mobilizace významného počtu voličů.

Janeček tvrdí, že „větší počet hlasů umožňuje voličům říci celou větu a ne jen jedno jméno“. Extrémistické strany na levici a pravici podle něho nemají žádnou konkurenci a demokratické strany si jen přetahují voliče mezi sebou. Janeček finančně podporuje řadu aktivit počínaje vědeckým výzkumem přes muzeum umění až po fond proti korupci. Mezi jeho významné kroky patří boj proti akciím na doručitele. Ty představují archaický finanční nástroj a Česká republika byla až do roku 2013 jednou z mála zemí na světě, které tyto anonymní akcie neregulovaly.

Janeček se během svého tažení proti anonymním akciím setkal s řadou vrcholných českých politiků. Říká k tomu následující: „Když jsem se s těmi lidmi potkal, poznal jsem, že neexistuje způsob, jak věci dát do pořádku bez toho, aby se vyměnili lidé. Korupce byla výsledkem jejich aktivit a ne naopak. Ve chvíli, kdy to jasně vidíte, je také jasné, co s tím je třeba učinit. Vše spočívá na zkorumpovaném volebním systému“. „Čistící efekt“ by podle něho měly mít popsané negativní hlasy.

Domácí politická scéna ale jeho návrhy vnímá jako příliš složité a excentrické. Janeček se mezitím snaží o jejich uplatnění v zahraničí. Toto uplatnění by nakonec mohlo být širší než pouze u voleb – systém může být používán například při rozhodováních o financování projektů z veřejných zdrojů. Na výtku, že jeho systém je příliš složitý, Janeček odpovídá: „Současný systém je příliš jednoduchý.“

Uvedené je výtahem z Recalculating democracy, autorem je Benjamin Cunningham.

Zdroj: Politico