Luxusní společnosti po dlouhá léta své plány růstu soustředily na Asii a nota bene na Čínu. Čínský růst ale zpomalil a preference tamních zákazníků se mění. Čínská centrální banka ještě ke všemu devalvovala juan, čímž sice zvýhodnila čínské vývozce, zdražila, ale dovoz ze zahraničí a to přirozeně dopadlo i na luxusní značky. Od té doby víceméně investoři očekávají nižší tržby a zisky luxusních společností vystavených čínskému trhu. A tak akcie luxusních společností padají.
Akcie některých velkých luxusních společností za poslední měsíc
![kcie luxus.png](/Fotobank/b71f508f-936a-476b-a167-fa7f12d01bac?width=500&height=509&action=Resize&position=Center)
Modře – , žlutě – Kering, zeleně – , růžově – , červeně -
Akcie , největšího britského výrobce luxusního zboží, který se proslavil typickým kostkovaným vzorem, za poslední měsíc odepsaly 14 procent. Místo typického baloňáku by se tak spíše hodila neprůstřelná vesta. Stejně tak jako i pro jiné luxusní značky se pro z vysoké míry vystavení asijskému trhu stal problém. A to si , pro kterou tvoří Asie asi 38 procent tržeb, si nevedla hůře než index MSCI Europe luxury index. Trend propadu akcií totiž zachvátil většinu luxusního sektoru. Od počátku srpna byly právě i Hermes nebo na štíru s výkonností a to téměř nejvíce z luxusního segmentu. , jejíž akcie jsou kotovány v Hongkongu, byla o něco odolnější. Hodnota akcií Prady však za poslední rok klesla již o 39 procent.
Zpomalení na čínském trhu luxusu není žádnou novinkou. Opatrní zákazníci, tvrdý zásah vlády proti extravagantním výdajům tamních úředníků se společně s novou zálibou spotřebitelů v diskrétnějších značkách podepsaly na pomalejším růstu luxusního sektoru na čínském trhu. Asie se z regionu, který ve spotřebě luxusu rostl nejrychleji na světě tak stává regionem, u kterého se očekává pomalejší růst než kdekoliv jinde na světě. Altagamma očekávala v loňském říjnu růst asijského trhu s luxusním zbořím v letošním roce o 6 procent, v květnu tato růstová očekávání upravila na pouhá 2 procenta.
Zpomalení růstu v asijském regionu se tak stává hrozbou pro luxusní společnosti, které se v posledních letech soustředily právě na Asii obecně a Čínu zvlášť. Změna firemní strategie nemusí být zrovna snadná. Pokud se podíváte na čísla, která zveřejnila v červenci za první čtvrtletí, tak sice připustila, že externí prostředí zůstává výzvou, zároveň ale společnost uvedla, že očekává v příštím roce nárůst kapitálových výdajů o 15 procent a výdaje soustředí na maloobchod a region Asie Pacifik.
Jak moc závisí jednotlivé luxusní společnosti na Číně? Čína generuje asi 10 až 20 procent zisků velkých luxusních značek.
![China exposure.png](/Fotobank/04ef092d-4fea-431f-aa01-45fb40d27c27?width=500&height=597&action=Resize&position=Center)
Míra vystavení tržeb pevninské Číně. Nejhůře jsou na tom , Ferragamo, Gucci (Kering) nebo . Zdroj: BI
Pokud nebereme v úvahu pouze tržby v Číně, ale všechny nákupy zákazníků čínské národnosti nejen v Číně, ale i v zahraničí, je situace ještě o něco horší. Přestože tyto prodeje nepramení přímo z Číny, jsou závislé na stavu tamní ekonomiky.
![Chinese exposure.png](/Fotobank/3537184a-3a5e-45fb-b184-937e11f9a5ad?width=500&height=614&action=Resize&position=Center)
Míra expozice prodejů spotřebitelům čínské národnosti a to v Číně i v zahraničí. U odpovídá téměř 50 procentům, dobře na tom z tohoto pohledu nejsou ani Ferragamo, Richemont nebo Kering. Zdroj: BI
Existují samozřejmě dobré důvody proč vytrvat a i nadále se soustředit na Čínu. Poslední výzkum Euromonitoru poukázal na dvě možné oblasti růstu – menší města a poptávku po méně známých a očividných značkách. Pokud k tomu přidáte poptávku z Indie a stárnoucích trhů jako je například Japonsko, ukáže se, že z pohledu luxusního sektoru v Asii naděje možná stále žije.
Tím, kdo bude schopen s dostatečnou rychlostí využít nových rozmanitých příležitostí, které se na trhu nabízejí, budou pravděpodobně úspěšně luxusní skupiny. Zdá se však, že klíčem k růstu v řádu dvouciferných čísel již nebude otevírání podobných obchodů napříč Čínou. Naopak bude nutné přeorientovat se na prodej různého zboží různým skupinám spotřebitelů.
Zdroj: FT, BI, BBG