Je asi zbytečné poukazovat na to, že mezi tradery a investory najdeme řadu důležitých rozdílů. Liší se jejich investiční horizont, jejich cíle, aktiva, na která se zaměřují, i metody, které používají. Hovoříme ale se zástupci obou skupin a někdy se mi zdá, že jsou trochu zmatení z toho, co každou z nich vlastně charakterizuje. V současné době k tomu hodně přispěla i vysoká volatilita na trzích. Já sám chápu obě perspektivy, protože moje kariéra byla a je spojena s oběma. Začal jsem jako trader a vedlo se mi celkově hodně dobře. Pokud tedy dám stranou těch několik málo případů, kdy jsem byl téměř na nule. Tím nemám na mysli měsíce, kdy jsem byl v červených číslech, protože takovým se nevyhne nikdo. Myslím tím úplnou destrukci. Ta mě donutila k hlubšímu zamyšlení nad psychologií investorů. K posunu k sell-side akciovému výzkumu a nakonec k tomu, že pracuji jako správce investičního fondu.
Jak jsem uvedl, je mi díky vlastním zkušenostem blízká práce tradera i investora. Umožňuje mi to rychle poznat potíže, do kterých se někteří lidé dostávají, když neustále přebíhají mezi těmto dvěma skupinami na trhu. Existují dvě stará klišé, která jsou ale veskrze pravdivá: Tradeři by nikdy neměli dopustit, aby se jejich špatné sázky staly investicemi. A investoři by se nikdy neměli uchylovat k tradingu a snažit se časovat trh. Důvod je jednoduchý:
Pokud se trader drží pozice, která se otočila proti němu, je to známka nefungujícího risk managementu. K žádné tradingové sázce by nemělo dojít bez toho, aby existovala jasně daná strategie exitu. Pokud se někdo nechce pustit ztrátové pozice, znamená to, že jsou ignorovány základní mechanismy risk managementu. Jde o vítězství naděje nad zkušenostmi, a to není žádná strategie, ale jen recept na další a další ztráty.
Investor zase dělá chybu v případě, kdy se začne domnívat, že je najednou schopen stát se kovbojem a vydělat na tradingu velké zisky. Trader bude čelit velkým ztrátám tehdy, když ignoruje pravidla risk managementu. Investor zase prodělá velké peníze, jestliže se bude snažit o časování trhu. Chybí mu totiž cit pro dennodenní pohyby trhu. Je zvyklý uvažovat dlouhodobě, zaměřuje se na nízký obrat portfolia a nízké náklady. Nesmí propadnout aroganci a pocitu, že najednou rozumí i tradingu. Říká se, že investor není skutečně diverzifikovaný, pokud právě nemá v portfoliu něco, co mu tam hodně vadí. Když se tomuto pocitu snaží vyhnout tradingem, dělá velkou chybu.
Jestliže se investor snaží přeměnit na tradera, začne často věřit, že jen on má pravdu a všichni ostatní se mýlí. Pokud se mu podaří vyhnout se 15% poklesu trhu, je to hezké. Pokud ale nemá strategii, jak se poté na trh vrátit, může dojít k pohromě. Hovořil jsem s dlouhou řadou investorů, kterým se povedlo vyhnout se kolapsu trhu z let 2008 a 2009. Nebyli ale schopni vstoupit zpátky na trh. Docházelo k tomu v roce 2000, 2008 i 2011. Klasickým příkladem velké investorské chyby je opomíjení akciového trhu, který si po roce 2008 prošel rally ve výši 200 %, a sázení na zlato ve víře, že politika Fedu povede k vysoké inflaci.
Poučení je velmi jednoduché: Držte se toho, co umíte nejlépe. Jste-li trader, obchodujte. Nechte vítězné sázky, ať vám generují zisky a zbavte se rychle těch, které jsou v červených číslech. Jste-li investor, máte mnohem jednodušší práci. Musíte jen čelit vlastním behaviorálním problémům. Čím dříve přijdete na to, kým jste, tím lépe pro vaše portfolio.
Autorem je investor Barry Ritholtz.
Zdroj: Bloomberg