Evropské akciové indexy dnes zaznamenávají mírné zisky. Příliš je tak nevykolejila slabší seance na čínských trzích, kde Shanghai Composite odepsal 2,5 %. Aktivita je nicméně s ohledem na uzavření amerických trhů tlumená a tak trochu se vyčkává, co přinese zítřejší den.
Za pozornost dnes stojí rozhodnutí čínských autorit, které uvedly, že hodlají zrušit zdanění dividend akcionářům, kteří akcie drží déle než rok. O 50 % pak bude daň snížena těm, kteří akcie drží déle než měsíc. Jde o další ze série snah, jak zastavit propad akciového trhu. Je však otázkou, na kolik může být taková akce úspěšná. Pokud bychom si pomohli agregací čínského akciového indexu Shanghai Composite, zjistíme, že dividendový výnos dosahuje zhruba 2 %. To je mírně pod úrovní obdobné metriky v USA (S&P 500) a výrazně pod hladinou v Evropě (Stoxx600 Europe). Jinými slovy tak akcie v Číně nenabízí extrémní dividendové lákadlo, které by mělo být tím oním motivem, proč nakupovat tamější akcie. Ve výsledku tak zrušení daňových zátěží příliš dramaticky nezvýhodní nákupy čínských emisí v relaci k rozvinutým trhům. Navíc, čínské akcie jsou v současné době daleko rizikovější, existuje u nich institucionální riziko, a jak odliv kapitálu ze země dokumentuje, ztrácí (zaslouženě) přízeň zahraničních investorů. I proto doporučujeme pozornost nadále směřovat na západní trhy.
Nejzajímavější korporátní zprávou je dnes plán na snížení zadlužení představený těžebním gigantem . Záměr počítá s redukcí čistého dluhu (dluh – hotovost) o 10,2 mld. USD (zhruba třetina hodnoty) do konce roku 2016. Součástí oznámení je také vydání nového akciového kapitálu v hodnotě 2,5 mld. USD. Zbylá část redukce čistého dluhu připadne na mj. nevyplacení dividendy pro rok 2015 (1,6 mld. USD), snížení pracovního kapitálu (1,5 mld. USD) či prodej vybraných aktiv (2 mld. USD). Podle vyjádření samotné společnosti by naplnění plánu nemělo ohrozit fungování jádrových operací a naopak mělo přispět posílení finanční stability. Snaha snížit čistý dluh pak nemusí být v rámci těžebního odvětví ojedinělá. Stlačené ceny komodit totiž negativně doléhají na ziskové/peněžní toky, pročež zvyšují relativní hodnotu zadlužení. Ta se následně negativně promítá do kreditního hodnocení ratingových agentur, výsledkem čehož je nejen nárůst nákladů cizích zdrojů, ale taktéž růst diskontního faktoru ovlivňujícího valuaci společností. Té neprospívá ani financování skrze emisi akciového kapitálu, s nímž je spojeno naředění stávajících akcionářů. Tento přístup je pak obzvláště neefektivní v prostředí nízkého ocenění akcií těžebních společností. I proto lze dnešní růst akcií (aktuálně zhruba o 7 %) připsat nejen samotnému plánu na snížení čistého dluhu, ale taktéž snaze využít k jeho naplnění nástrojů osekání nejádrových operací (prodeje aktiv), či zeštíhlení (snížení pracovního kapitálu uvolňující hotovost).