Katalánci se již tuto neděli chystají k volbám, které víceméně rozhodnou o případném odtržení od Španělska. Podle premiéra Rajoye tamní regionální lídr Mas mezi Katalánci šíří desinformace o důsledcích, které by reálně odtržení od zbytku Španělska regionu přineslo. A to nejen z pohledu tamních financí, ale i veřejných důchodů a místa v Evropské unii a eurozóně. Podle předvolebních průzkumů to zatím vypadá, že by separatistické strany mohly získat více než polovinu křesel v regionální radě.
Jak španělská vláda a centrální banka, tak i vedoucí představitelé podnikatelské sféry i Evropská unie Katalánce varují před vyloučením z eurozóny a odstřihnutím tamních bank od financování Evropské centrální banky, což by pro Katalánsko znamenalo vážné následky. Mezi proroky ekonomické katastrofy v případě, že zvítězí katalánská nezávislost, se zařadila i německá kancléřka Merkelová, britský premiér Cameron či americký prezident Obama. Separatisté v čele s Masem však věří v pragmatický postoj EU a trvají na tom, že jednotnou evropskou měnu si udrží.
Finanční systém v ohrožení
Podle obhájců zavedeného evropského ekonomického a politického pořádku většina hlasovacích lístků odevzdaných v zájmu nezávislosti regionu povede k ekonomické katastrofě a tato varování se stupňují. Dvě největší španělské bankovní asociace, mezi jejichž členy se řadí i Banco , nebo Banco Popular varují, že vyloučení z eurozóny přinese bankám se sídlem v regionu vážné problémy spojené s právní nejistotou. Taková nejistota by se tykala katalánských bank Caixabank a Banc de Sabadell, která je navíc pyšným vlastníkem britské TSB. Jakékoliv případné potíže, které by následovaly po jednostranném vyhlášení nezávislosti, by tak mohly vést k přehodnocení provozní strategie s rizikem omezených bankovních služeb a dražšími a omezenými úvěry. Katalánci by se tak mohli dočkat nedostatku likvidity a honu na banky, který by se nemusel tak výrazně lišit od nedávné situace v Řecku. Katalánská ekonomika však na rozdíl od té řecké není izolována od zbytku evropského finančního systému.
Pro evropské instituce by bylo velice obtížné pojmout všechny dopady náhlého finančního propadu nejbohatšího španělského regionu. V sázce není jen krátkodobé přežití největších katalánských bank, ale i celkové zdraví čtvrté největší ekonomiky eurozóny a udržitelnost jejího neustále rostoucího dluhu.
Nejisté předvolební průzkumy
Předvolební průzkumy již však nejsou, co bývaly, jak se koneckonců ukázalo na příkladu nedávných řeckých voleb, kde navzdory velmi těsným předvolebním průzkumům Tsiprasova Syriza hlasování s přehledem ovládla. Po nepřesných těsných průzkumech z jarních voleb ve Velké Británii, kde nakonec premiér Cameron získal překvapivou většinu, se v Řecku jednalo jen o další důkaz toho, že tyto politické průzkumy jsou jednoduše v krizi. Jsou to však právě odhady výsledků hlasování, které hýbou i finančními trhy. Důkazem toho budiž například britská libra a referendum o skotské nezávislosti. Podle šéfa britského průzkumníka veřejného mínění Ipsos Mori je největší výzvou poslední doby předpovědět, zda lidé vůbec půjdou k volbám. Situaci neulehčuje ani pokles loajality vůči zavedeným politickým uskupením.
Katalánský případ
Podle posledních předvolebních průzkumů zveřejněných ve španělském deníku El País mají separatistická hnutí nakročeno k získání absolutní většiny 68 křesel (40 procent hlasů), což je dostatečný počet, který by umožnil Masovi tolik proklamované jednostranné vyhlášení nezávislosti regionu. Jak moc se výsledky regionálních voleb v Katalánsku, které rozhodují v podstatě o osudu sjednoceného Španělska, přiblíží průzkumům, se ukáže tento víkend.
V případě katalánské nezávislosti Evropu čeká nepříjemné dilema. První možností je zatlačit na Madrid, aby se s nejbohatším regionem dohodl, což by současná vláda měsíce před parlamentními volbami nemusela být svolná učinit anebo přitlačí Katalánsko na pokraj finančního kolapsu jako v případě Řecka. Pak ale existuje riziko, že Katalánsko stáhne celé Španělsko s sebou.
Zdroj: BBG, BI