Kauza nekončí. Naopak, zdá se, že má nové epizody, které mohou mít i velmi zajímavé konsekvence pro spotřebitele. Konkurenční automobilka Fiat-Chrysler ucítila krev raněného zvířete a vyrukovala prý v Itálii na majitele koncernových vozů s atraktivní nabídkou cílených slev na své vozy ve výši 500 až 1500 euro - pokud se vzdají svého německého vozu (ve prospěch nového italského).
Ponechme teď stranou pikantní záležitost, že to byl právě šéf Fiatu Sergio Machionne, který v před pár lety obvinil z toho, že svou cenou politikou rozpoutal uvnitř sektoru krvavou lázeň. Věnujme se jinému fénoménu, kterým může být začátek nové cenové války mezi výrobci automobilů. Není sice nikde psáno, že šrotovné, které Fiat za zfixlované vozy zákazníkům nabízel, musí nutně vyvolat cenovou reakci konkurence. se jí ale minimálně bude muset věnovat a lze si představit různé scénáře, přičemž ten extrémní zní výměna starého “čmoudícího” výrobku za nový ekologicky nezávadný. Již během tohoto týdne se přitom možná dozvíme, jaké řešení dieselového problému vedení zvolí, ale jen pro představu v Evropě jde údajně o 8 miliónů vozů a zvažované náklady (napravení podvodu) na jeden vůz čítají od 20 do 10000 euro.
Mikroekonomicky vzato není pro spotřebitele nic lepšího než pořádně krvavá cenová válka. Z druhé strany pro výrobce to může být pohroma, o čemž by mohly vyprávět například takové americké aerolinky, u kterých jsou cenové střety na denním pořádku. Nicméně i makroekonomicky může mít silný cenový střet významné důsledky - zvláště pokud jde o velký sektor ekonomiky. Auto si člověk sice nekupuje každý den, ale i tak ve spotřebitelském koši domácností v eurozóně představují výdaje na automobily v průměru přes 3 %. To se může zdát jako poměrně malý podíl, ale sleva na nové auto nižší třídy - jako je Fiat - ve výši 500 až 1500 euro je na druhou stranu poměrně výrazná. V makroekonomické praxi by pak cenová válka na poli prodeje automobilů mohla dále prohloubit dezinflační tlaky v eurozóně a to by nebylo zrovna příjemné v situaci, kdy inflace zde spadla zpátky na nulu…
Region
Včerejší seance patřila na regionálních forexových trzích k těm klidnějším a měny se hýbaly pouze málo.
Dnešek může být zajímavější, a to zejména díky zasedání polské centrální banky. Očekáváme, že ponechá sazby beze změny. I když ochota dále snižovat sazby je u členů Výboru pro měnovou politiku (RPP) malá, tak slabší ekonomická čísla z poslední doby může tlumit jestřábí choutky některých členů RPP. Se stabilními sazbami počítáme i ve zbytku roku. Kromě ekonomické situace tomuto scénáři nahrává i fakt, že RPP projde na začátku roku výraznou personální obměnou.
Dluhopisy
Výnosy německých dluhopisů šly včera vzhůru o 4 bps a je patrné, že se jim nechce zpátky pod 0,5 % (na 10ti letech). Je to částečně díky pozitivní reakci akciových trhů na páteční špatná čísla z amerického trhu práce - ta si překládají jako záruku, že Fed nebude v nejbližší době se sazbami nikam spěchat. Taková představa sice drží při zemi krátké výnosy, nikoliv však dlouhé. Německým výnosům také pomohl vzhůru poměrně slušný výsledek srpnového maloobchodu v eurozóně (+2,3 %).
V tomto týdnu budou důležitá další vystoupení centrálních bankéřů z Fedu (především Williams a Bullard) a následně zápis z posledního zasedání - měl by ukázat, jak blízko byl zářijový růst sazeb. Po slabých payrolls ale pravděpodobně žádný projev ani zápis nezmění skeptický pohled trhů na růst amerických sazeb.
Komodity
Růst cen benzínu v USA včera podpořil ceny ropy, které vzrostly o 2,3 %. Zprávy o chystaném setkání saúdskoarabských a ruských představitelů (na konci října před zasedáním OPECu) sice na cenu ropy mohly včera mít vliv, nicméně zásadnější novinky od nich nečekáme. Dnes ráno se cena ropy pohybuje kolem 49,50 USD/barel.
Ceny základních kovů se včera pohybovaly různě. Ceně mědi, která rostla asi o procento a půl, mohly pomoci i komentáře šéfa společnosti o plánovaném omezení produkce.