Na konci listopadu čeká členské státy Organizace spojených národů řešení vážné otázky. Totiž, jak financovat globální přechod od fosilních paliv k čisté energii. Podle zahraničních komentátorů leží ale na stole tři sporné otázky.
Tou první je, jak a kde dokáží vyspělé země mobilizovat 100 miliard Amerických dolarů ročně až do roku 2020 na zmírnění a přizpůsobení se nepříznivým účinkům změny klimatu. Peníze by měly být k dispozici Green Climate Fund (GCF), ze kterého by se měly aktivity financovat. Druhou otázkou je, jak zajistit rovnováhu mezi financováním z veřejného a soukromého sektoru. A třetí otázkou je, do jaké míry by měly být tyto aktivity financovány z veřejných zdrojů, namísto udílení grantů?
Bude dost peněz na energetické projekty?
Zajištění financí na odstraňování znečištění ovzduší nebude levné. Ale organizátoři konference OSN říkají, že když svět může investovat čtyři biliony do infrastruktury a kapitálových výdajů a toto číslo má do roku 2025 vyrůst až na 9 bilionů, pak má i na investice do obnovitelných zdrojů energie. Environmentální specialisté argumentují tím, že podle studie OSN a Bloomberg New Energy Finance činily veřejné a soukromé investice v roce 2014 za obnovitelné zdroje 270 miliard Amerických dolarů. A podle této studie jen tyto výdaje zvýšily podíl obnovitelné energie na celkové globální výrobě asi o 0,6 procenta. Veřejné zdroje dodávají, že pokud by měla celosvětově teplota na Zemi klesnout o 2 stupně Celsia, bylo by nutné do roku 2020 investovat až dvojnásobek, tedy zhruba 540 miliard dolarů a do roku 2030 až 1 bilion dolarů.
Jenže tyto počty se nelíbí všem. Ekonomové a finančníci totiž namítají, že bez atraktivních projektů se žádné masivní zvýšení investic do technologií obnovitelných zdrojů konat nebude. Dobrou zprávou je, že obnovitelná energie je stále více konkurenceschopná s energií z fosilních paliv. A v neposlední řadě je nutná ještě větší podpora vlád. Odborníci se shodují, že již dnes existuje řada nástrojů, které mohou pomoci, například financováním nízkonákladových energetických projektů, tzv. „zelené banky“ nebo GCF, zelené dluhopisy, investice do veřejných penzijních fondů či pojištění rizik. Jde prý ale jen o to, využívat jednotlivé instrumenty efektivněji.
Na financování čisté energie používejte veřejné peníze, radí OSN
Velká práce čeká na světové ekonomiky podle komentářů v odstraňování překážek pro využívání obnovitelné energie. OSN argumentuje například tím, že k dnešnímu dni existuje nesčetné množství zákonů, které činí obtížné zavádění obnovitelných zdrojů energie, ne-li přímo nemožné. Jde například o omezení schopnosti vlastníků střech prodávat elektrickou energii, vyrobenou ze solárních panelů zpět do sítě, nebo o zákony, které brání pronájmu střešních solárních energetických systémů. Vyjasnit by se měla i problematika nákladů za znečištění, po kterém by se mohly stát zdroje energií více konkurenceschopné. Taková cena má být spravedlivá a zahrnovat všechny náklady pro společnost, které jsou nutné pro odstranění příčin znečištění ovzduší.
Důležitou součástí diskuze má být i to, aby rozvojové země, které tvrdí, že budování zařízení na obnovitelné zdroje energie je dražší než výstavba zařízení na fosilní paliva, pochopily, jakým problémům může kvůli emisím uhlíku ve světě dojít. Globální doporučení OSN také nabádá státy světa, aby financovaly uvedené aktivity z veřejných zdrojů, namísto grantů. Granty jsou sice výborným investičním nástrojem, protože zapůjčené peníze jsou splaceny a mohou být zapůjčeny znovu, ale jsou z hlediska podpory veřejných projektů nevýznamné. Navíc mohou nepříznivě ovlivňovat cenu elektrické energie, zvláště v prostředí, které není pro obnovitelné zdroje plně otevřené.
Využito zdrojů: OSN, EcoWatch, Daily Recogning