Aktualizováno Průmyslová produkce v eurozóně rostla v září velice slušně o 1,7 % meziročně a podobně i v celé Evropské unii (1,8 %). Dobře se daří i Česku, kde dynamika průmyslu oproti předešlému měsíci zpomalila, avšak stále zůstává nad průměrem EU (3,1 %). Z velkých ekonomik je trochu zklamáním citelné zpomalení průmyslu v Německu, které jde pravděpodobně na vrub poklesu zakázek ze zahraničí. Naštěstí pro našeho hlavního obchodního partnera Německo prochází obdobím zrychlující domácí poptávky. Naopak lépe se daří italskému a především španělskému průmyslu, kde je expozice vůči zpomalující Asii výrazně nižší.
Z pohledu jednotlivých odvětví roste nejrychleji produkce elektřiny, chemického průmyslu a rafinérií, tedy asi nic, co by se dalo oslavovat. Jsou to odvětví s nižší vahou na HDP, která nejsou páteří evropského průmyslu. Klíčové sektory jako strojírenství rostou pomaleji (o 1 %) .
Poslední čísla ukazují na to, že ekonomika eurozóny pravděpodobně zrychlila své tempo - zítřejší čísla podle našeho názoru ukáží, že eurozóna šlápla na plyn a rostla ve třetím kvartále o 1,8 %. Euro ale nedostane moc šancí se z dobrých čísel radovat. Větší váhu pro něj mají poslední výroky šéfa ECB Draghiho, který vidí svět stále v optice převažujících deflačních rizik a připravuje trhy na výraznější uvolnění měnové politiky. Při vystoupení v Evropském parlamentu Mario Draghi zdůrazňoval, že jádrová inflace stále zůstává velice nízko a nad vnějšími riziky nelze jednoduše mávnout rukou.