Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Project Syndicate: Dolarové odvádění pozornosti Fedem

Project Syndicate: Dolarové odvádění pozornosti Fedem

25.11.2015 14:00

V zářijovém prohlášení o své politice zohlednil americký Federální rezervní systém – významným způsobem – dopad globálního ekonomického vývoje na Spojené státy, a tím i na americkou měnovou politiku. Fed se rozhodl oddálit zvýšení úrokových sazeb částečně i kvůli očekávání amerických politiků, že zhodnocování dolaru sníží dovozní ceny, a tím naruší jejich schopnost splnit dvouprocentní inflační cíl.

Ve skutečnosti je to tak, že měnové pohyby v jiných zemích sice mohou mít značný dopad na jejich inflaci, avšak pohyby dolaru jen zřídkakdy významně či trvale ovlivňují ceny v USA. Rozdíl samozřejmě spočívá v dominantní roli dolaru při vypořádávání mezinárodního obchodu: ceny se stanovují v dolarech.

Stejně jako je dolar často účetní jednotkou v dluhových kontraktech, i když věřitel ani dlužník nejsou americkou entitou, činí také podíl dolaru na fakturaci mezinárodního obchodu přibližně 4,5násobek amerického podílu na světovém importu a trojnásobek jeho podílu na světovém exportu. Ceny přibližně 93% amerického importu se stanovují v dolarech.

V tomto prostředí patří průmět dolarových pohybů do cen neropného importu USA k nejnižším na světě jak krátkodobě (jedno čtvrtletí), tak i v dlouhodobějším měřítku (do dvou let), a to ze tří klíčových důvodů. Za prvé se mezinárodní obchodní kontrakty nově sjednávají nepříliš často, což v praxi znamená, že ceny v dolarech zůstávají během dlouhého období – přibližně deseti měsíců – navzdory výkyvům devizového kurzu fixní.

Za druhé většina exportérů zároveň dováží meziproduktové vstupy, které jsou oceňovány v dolarech, takže fluktuace devizového kurzu mají jen omezený dopad na jejich náklady, a tím i na jejich motivaci měnit ceny stanovené v dolarech. A za třetí platí, že exportéři, kteří si chtějí udržet podíl na světových trzích – kde se ceny stanovují převážně v dolarech –, raději drží stabilní dolarové ceny, aby nepadli za oběť idiosynkratickým kurzovým pohybům.

A i onen malý dopad, který šoky dovozních cen na americkou inflaci přece jen mají, je navíc velmi přechodný: převážná část efektu vyšumí po pouhých dvou čtvrtletích. Například prudké zhodnocení dolaru o 10% by v nadcházejících 2-3 čtvrtletích kumulativně snížilo inflaci u nepalivového dovozu o 4,4%, avšak poté by mělo na inflaci jen zanedbatelný dopad.

Pokud vezmeme výdaje na dovoz spotřebního zboží, pak desetiprocentní zhodnocení by snížilo inflaci měřenou indexem spotřebitelských cen (CPI) v prvních dvou čtvrtletích o pouhého 0,5 procentního bodu. A i to je pravděpodobně horní hranice, protože předpokládá, že američtí maloobchodníci plně přenesou jakékoliv zvýšení dovozních cen na spotřebitele.

V praxi je však pravděpodobnější, že obchodníci zvednou maloobchodní marže a sníží průmět nákladů do cen. Odhadovaný cenový průmět u importu průmyslového zboží, jež lépe vystihuje skutečný obsah spotřebního koše, je ještě nižší než průmět veškerého nepalivového dovozu.

Tyto faktory sice izolují USA od inflačních tlaků pramenících z výkyvů devizového kurzu, ale zároveň zvyšují zranitelnost jiných zemí, zejména rozvíjejících se ekonomik. Dolarové ceny většiny importu do těchto zemí příliš nereagují na kurzové pohyby, a proto se průmět těchto pohybů do dovozních cen denominovaných v domácích měnách blíží 100%.

Dopad pohybů devizového kurzu na inflaci je ve většině zemí 3-4krát vyšší než v USA. Například desetiprocentní znehodnocení turecké liry by za jinak rovných podmínek zvýšilo kumulativní inflaci CPI o 1,65-2,03 procentního bodu během dvou let.

Navzdory této nerovnováze se dominance amerického dolaru coby fakturační měny pravděpodobně v brzké době nezmění – v neposlední řadě proto, že změna by vyžadovala koordinovaný postup obrovského počtu vývozců a dovozců z celého světa. Euro by se vzhledem k objemu obchodu mezi členskými státy eurozóny mohlo jevit jako silný náhradní kandidát, avšak mimo Evropu se tato měna ani zdaleka nepoužívá tak běžně jako dolar.

Při rozhodování o otázce, kdy normalizovat úrokové sazby, přikládá Fed značnou váhu slabosti inflace a jejím globálním příčinám. Ačkoliv je však pravda, že některé globální trendy – zejména klesající ceny komodit a možná také zpomalení růstu rozvíjejících se ekonomik a stoupající finanční volatilita – mohou stlačovat inflaci, zhodnocování dolaru inflaci nestlačí, přinejmenším ne významným způsobem. Silnější dolar proto není legitimním důvodem k oddalování normalizace amerických úrokových sazeb.

Gita Gopinathová, profesorka ekonomie na Harvardově univerzitě, je hostující výzkumnou pracovnicí v bostonské Federal Reserve Bank, výzkumnou pracovnicí Národního úřadu pro ekonomický výzkum a držitelkou titulu „Mladý globální lídr“ udíleného Světovým ekonomickým fórem.

Copyright: Project Syndicate, 2015.
www.project-syndicate.org


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
12:30PepsiCo Inc (09/16 Q3)
12:59Accenture PLC (08/16 Q4)
13:00CZ - Měnové jednání ČNB, zákl. sazba
13:30ConAgra Foods Inc (08/16 Q1)
14:30USA - HDP, q/q a
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
16:00USA - Rozjednané prodeje domů, m/m
22:15Costco Wholesale Corp (08/16 Q4)