Venezuelská ekonomika visí nad propastí – zachrání ji vítězství opozice?

Poprvé po šestnácti letech vyhrála venezuelská opozice většinu. Opoziční aliance získala v tamním kongresu po sečtení 96 procent hlasů nejméně 99 ze 167 křesel, zatímco vládní socialistická strana získala minimálně 46 křesel. Proti populistickému prezidentovi Madurovi se tak konečně obrátila naprosto bezprecedentní ekonomická recese a kolaps venezuelského bolívaru. A kvalifikovaná většina dvou třetin nebo tří pětin by opozici zajistila dostatečnou pravomoc Madura vyzvat na politický souboj.

Tento volební výsledek jasně představuje odmítnutí politiky současné vlády, která latinskoamerickou zemi dostala do žalostného stavu. Venezuelská ekonomika se potýká se zestátněním stovek společností či nedostatkem základních položek. Patří jí také jedno nelichotivé světové prvenství s ohledem na nejrychleji rostoucí inflací. Jakákoliv změna však může trvat v zemi pevně zakořeněného „chávismu“ roky. Zatímco například hrubý domácí produkt Etiopie poroste podle Mezinárodního měnového fondu v letošním roce o téměř 9 procent, ten venezuelský se o 10 procent propadne.

Ekonomika nad propastí
Ekonomika pod vládou socialistů prezidenta Madura skutečně nevzkvétá. Populisticky zaměřený prezident si vzal za cíl radikalizaci socialistické revoluce, kterou v zemi odstartoval jeho předchůdce Hugo Chávez. Venezuelský bolívar je nyní takřka bezcenný, protože každý slib liberalizovat přísné měnové kontroly vyústil pouze v nový systém, který jen urychlil propad bolivaru na černém trhu. Od doby, kdy prezident Maduro nastoupil do úřadu, venezuelská měna ztratila dokonce 97 procent hodnoty. Propad bolivaru se odrazil na poklesu reálných příjmů a reálné mzdy klesly v posledních dvou letech o 36 procent.

Hodnota 100 venezuelských bolivarů na černém trhu


Pod taktovkou současného prezidenta se z Venezuely stala v podstatě duální ekonomika s největší inflací na světě. Těm, kteří pobírají plat v místních bolívarech, a těch je ve Venezuele většina, narušila platy cenová spirála a musí stát dlouhé fronty na nákup regulovaných produktů. Naopak, každý, kdo má přístup k zahraniční měně může nakupovat ve velmi dobře zásobených gurmánských obchodech. Ceny neregulovaného a regulovaného zboží se liší natolik, že například večeřet v restauraci je pro člověka s pevným platem takřka nemožné. A inflace by se podle očekávání mohla nadále zhoršovat. Zatímco v letošním roce by podle ekonomů oslovených agenturou Bloomberg mohla inflace dosáhnout 124 procent, podle nejpesimističtějších odhadů by v roce 2017 mohla vystoupat dokonce až na 1500 procent.

Venezuelskému hospodářství, které z 95 procent spoléhá na export ropy, přirozeně nepomohl ani propad cen černého zlata. Právě Maduro zastává názor, že jsou to producenti a ne trh, kdo by měl stanovovat spodní hranici cen ropy a minimální cenu černého zlata se snažil prosadit i u dalších členů OPEC. Páteční rozhodnutí organice neměnit současnou situaci na trhu tak nejen pro Venezuelu muselo bát hořkým zklamáním.

Zdroj: BBG