Konec zlatého uhelného věku

Čínská poptávka po uhlí slábne a zlatý uhelný věk se tak podle Mezinárodní energetické agentury blíží ke svému konci. Hospodářské ochlazení v Číně spolu se změnami v odvětví tvrdě dopadly na spotřebu a umetly tak cestičku jejímu globálnímu poklesu. Čína, která je největším světovým spotřebitelem uhlí na světě, se nyní přeorientovává spíše na méně energeticky náročné sektory a v době, kdy tamní konzumace fosilního paliva slábne, čelí druhá největší ekonomika na světě zdaleka poprvé vrcholu poptávky po uhlí. Hlavním motorem uhelné poptávky se tak stává Indie.

Na čínské poptávce se podepsala i snaha tamní vlády vyčistit ovzduší ve velkých městech, které trápí smog a omezování spotřeby uhlí je tak nasnadě. Podle Mezinárodní energetické agentury dost pravděpodobně čínská poptávka vzhledem ke stagnujícímu trhu bydlení a rozvoji infrastruktury dosáhla svého vrcholu. A to zpráva EIA ani nebere v úvahu závěry nedávného klimatického summitu v Paříži, kde se světoví lídři dohodli na rozsáhlých opatřeních v boji proti změnám klimatu. V rámci těchto kroků zaměřených proti globálnímu oteplování samozřejmě bude nutné držet na uzdě emise a znečišťování ovzduší. Pro uhlí to samozřejmě není dobrá zpráva vzhledem k tomu, že právě jeho spalováním vznikají škodlivé emise oxidu uhličitého. Generální ředitel IEA dnes uvedl, že investice do projektů, které využívají paliva s vysokým obsahem uhlíku, jsou po pařížské klimatické konferenci rizikové.

Hlavním palivem se začínají i díky klesajícím nákladům a silné vládní podpoře stávat energeticky obnovitelné zdroje. A obnovitelné energie jsou upřednostňovanou možností i pro mnoho investorů. K poklesu spotřeby uhlí však nepřispějí jen závěry z pařížského klimatického summitu nebo situace v tomto odvětví v Číně, ale i nižší než očekávaná poptávka po energiích, která je odrazem poklesu používání elektřiny v těžkém průmyslu. Podle IEA čínská poptávka po uhlí klesne do roku 2020 z 2843 milionů tun uhelných ekvivalentů v roce 2014 na 2640 milionů tun uhelných ekvivalentů. Proto i globální poptávka klesne ve stejném období z 5540 na 5509 milionů tun uhelných ekvivalentů. Méně medvědi výhled však počítá s ročním růstem spotřeby i o 0,8 procenta do roku 2020 na 5814 milionů tun uhelných ekvivalentů. Klesat bude poptávka v USA i v Evropě.

Cena uhlí se právě s ohledem na vývoj na poli politiky životního prostředí, alternativní paliva a slábnoucí poptávku udrží nízko. Ceny energetického uhlí od svého vrcholu v roce 2008 spadly o 80 procent a jsou zpět na úrovních z roku 2003 pod 45 dolary za metrickou tunu. Stejně tak jako i jiné komodity se i uhlí potýká s převisem dodávek na trhu.

Kolaps ceny energetického uhlí za posední rok


Zatímco Čína již pocítila potřebu zájmu o životní prostředí, Indie spotřebu uhlí zvyšuje a její poptávka by mohla zčásti nahradit tu čínskou. Přičemž indická spotřeba uhlí by do roku 2020 mohla růst o 149 milionů tun uhelných ekvivalentů a ve sledovaném období tak bude tvořit asi polovinu růstu globální poptávky po uhlí. Indie se tak se svými ambiciózními plány na zajištění plného přístupu k elektřině pro 240 milionů lidí a na expanzi zpracovatelského průmyslu stane druhým největším konzumentem uhlí na světě. Z pohledu nabídkové strany by do konce tohoto desetiletí mohla Austrálie nahradit Indonésii na pozici největšího světového vývozce uhlí.

Zdroj: RTRS, BBG