Jsou bývalé kolonie chudé kvůli drancování ze strany Západu?

Pokud někde zabrousíte do debaty o ekonomické historii, nebude trvat dlouho a někdo začne tvrdit, že Západ je bohatý, protože ukradl zdroje zemím, které dříve kolonizoval. Tato teorie tak má například vysvětlovat, proč jsou Francie a Velká Británie bohatými zeměmi, ale Etiopie a Burundi zeměmi chudými. Někdy se na jejím základě dokonce tvrdí, že globální kapitalismus je hluboce nespravedlivý a bohatství by mělo být mezi jednotlivými národy přerozděleno.

Problém spočívá pouze v tom, že celá teorie ukradeného bohatství je mylná. Je samozřejmě pravdou, že koloniální mocnosti kradly přírodní zdroje ze zemí, které dobyly. To nikdo nezpochybňuje. A ve své době to také samozřejmě zvyšovalo chudobu kolonií. Například Velká Británie způsobila v Indii několik hladomorů svými daněmi a podporou pěstování určitých plodin.

Pravděpodobně je také pravda, že ukradené zdroje pomohly Západu ke zbohatnutí. Velká Británie neprošla průmyslovou revolucí kvůli tomu, že z kolonií přivážela koření. Příčinou byl vynález parního stroje a dalších technologií, ke kterým se přidala tvrdá práce v továrnách, které nové technologie využívaly. Průmyslové stroje ale také vyžadovaly přírodní zdroje. Když jejich cena klesla, bylo jednodušší nahrazovat lidskou práci stroji a zdroje z kolonií tak pravděpodobně přispěly k industrializaci zemí jako Francie a Velká Británie. Proč tedy tvrdím, že teorie ukradeného bohatství se mýlí?

Jde o to, že tato teorie nevysvětluje současné rozdělení bohatství ve světě. Je to jasné například z toho, že mezi nejbohatší země se řadí i ty, které nebyly dlouholetými koloniálními velmocemi. Hovořím například o Německu, Itálii, Švédsku, Dánsku či Japonsku. A země jako Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur či Hong Kong bývaly dokonce samy koloniemi. Všechny tyto země jsou dnes velmi bohaté a nedosáhly toho krádeží, ale tvrdou prací, kreativitou a vytvořením kvalitního institucionálního systému.

Chudé země mají zase přírodní zdroje už dlouho ve svém vlastnictví. Saúdská Arábie, Venezuela a Rusko vlastní více ropy než velké západní korporace typu Exxon či BP. Africké země vlastní doly, v Latinské Americe se pěstuje velké množství plodin. Doba kradení přírodních zdrojů je nenávratně pryč. Ale chudé země z nějakého důvodu nejsou i přesto schopny zbohatnout ani v případě, že mají velké přírodní zdroje. Tento smutný jev je znám jako prokletí přírodních zdrojů. Není tedy pravděpodobné, že kolonizace brání chudým zemím v industrializaci. A naopak je pravděpodobné, že bohaté země by industrializací prošly i bez kolonizace. Francie by nakonec zbohatla stejně jako například Německo.

Na druhou stranu to určitě neznamená, že by kolonizace byla nějakým detailem. Stačí vzpomenout na miliony ztracených lidských životů, které jsou stále temnou minulostí Západu. V některých oblastech můžeme hovořit o tom, že kolonialismus měl pozitivní přínos, ale jinde je hrozným dědictvím, které lze cítit dodnes. Skutečnou ekonomickou tragédií je pak vlastně to, jak zbytečná byla krádež přírodního bohatství. Velká Británie a Francie by zbohatly i bez toho, aby drancovaly Afriku, Indii a Asii.

Autorem je ekonom Noah Smith.

Zdroj: Bloomberg