Stále více se hovoří o tom, že stroje budou stále více konkurovat svým lidským konkurentům na nižších pozicích. Jak popsat pozice, které jsou ohroženy? V podstatě vychází z definice toho, co lze automatizovat. Má-li práce určitý v sobě zabudovaný systém, tak se pravděpodobně dá vystihnout algoritmem. A pokud toto platí, je pozice ohrožena strojem a automatizací. Na druhou stranu velmi dobře přežijí profese a zaměstnání závislé na improvizaci a řešení dosud neznámých situací.
Odhady WEF hovoří o tom, že kombinované socio-ekonomické a demografické změny budou transformovat pracovní trh v následujících pěti letech takovým způsobem, že budeme čelit čisté změně počtu pracovních míst minus pět milionů v 15 hlavních rozvinutých a rozvíjejících se ekonomikách světa. Ztráty pracovních pozic se podle WEF budou odehrávat napříč sektory. Z pohlaví na tom bude to mužské lépe. Tratit na tom budou více ženy, které častěji pracují v oborech, jako je prodej nebo administrativa. Klíčové bude, abychom dokázali přinést dostatek nových pracovních míst v růstových oborech.
Čtyři z deseti mladých lidí se domnívají, že jejich práci budou do deseti let vykonávat stroje. Téměř polovina mladých pracovníků, kteří se výzkumu v devíti zemích světa zúčastnili, uvedla, že škola je na výkon jejich povolání nepřipravila. O nedostatku dovedností se zmiňují zejména mladí lidé v Evropě. Průzkum se konal v Austrálii, Brazílii, Británii, Číně, Francii, Indii, Jihoafrické republice, Německu a Spojených státech. Zúčastnilo se ho 9000 lidí ve věku od 16 do 25 let.
Většina manažerů a obchodníků věří, že investice do vzdělávání a do získávání znalostí je klíčem k překonání tohoto ohrožení. Méně krátkodobě najímaných pracovníků a méně virtuálních pracovníků je cestou k dlouhodobě udržitelnému vývoji pracovního trhu.
Nová pracovní místa se budou pravděpodobně tvořit nejsnáze v oblasti nových technologií, jakými jsou tiskárny 3D, nanotechnologie, robotika, umělá inteligence nebo genetika a biotechnologie.
Nové technologie boří stará odvětví a nechávají růst nová jako houby po dešti. Žijeme v době, kdy neotřesitelní vládci odvětví si nemohou být jisti tím, jestli je nová technologická vlna nepohřbí.
Klíčové je tedy vzdělání. Bohužel tomu se vlády příliš nevěnují. Máme technologie, které před 30 lety byly sci-fi. Ale učební techniky a postupy v běžných školách pochází ještě z dob Marie Terezie. Ve školách se musí přestat učit to co je známé, ale učit to na co se teprve musí přijít.
Příkladem země, která jde novému trendu naproti, je překvapivě Mexiko. Tato země nedávnou připravila vládní program podpory vzdělávací infrastruktury a hodlá do základního a dalšího vzdělávání napumpovat přes 3 mld. USD během příštích třech let. Kromě toho vybavila polovinu z 2,3 milionu současných školáků v pátých třídách tabletem.
Mexiko pracuje i na úrovni vyššího vzdělávání. Jen loni vyšlo 110 000 studentů v Mexiku s titulem v inženýrství, stavebnictví nebo se znalostmi vhodnými pro zpracovatelský průmysl. Počty studentů jsou vyšší než v některých rozvinutých zemích jako Velká Británie nebo Německo.
Vláda prezidenta Nieto také zdvojnásobila výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Taktéž jsou si vědomy toho, že univerzity nebo vlády sami o sobě bez obchodu vůbec nic neznamenají.
Zdvojnásobily počet speciálních kanceláří, které právě propojují byznys s univerzitami a vládou. Tyto speciálně vytvořené kanceláře se zaměřují zejména na podporu komercializace biotechnologií, energetických technologií nebo technologií z oblasti informatiky.
Tento trend bude muset nastoupit pravděpodobně každá ekonomika, která bude chtít obstát v novém věku strojů.
Zdroj: Project Syndicate, WEF, ČTK, Reuters