Americký spisovatel Michael Lewis mi před několika dny řekl: „Náš finanční sektor stojí na písku. Nacházíme se uprostřed obrovského monetárního experimentu a centrální banky hrají při stimulaci roli, kterou nikdy předtím neměly.“ Lewis napsal v roce 2010 knihu „The Big Short“, na jejímž základě vznikl film se stejným názvem. Je pozoruhodné, že jeho premiéry probíhají v době, kdy se významně zvýšila volatilita na trzích. A například ve Velké Británii vstoupily akcie do medvědího trhu, protože ve srovnání s předchozím vrcholem dnes leží o 20 % níže.
Panické prodeje smazaly už biliony dolarů hodnoty a investoři uvažují o tom, zda se může zopakovat vývoj z roku 2008. Stokrát ohrané vysvětlení tvrdí, že současná panika byla vyvolána vývojem v Číně. Souhlasím sice s tím, že druhá největší ekonomika na světě zpomaluje, ale nezdá se mi, že by relativně mírný pokles tempa jejího růstu vyvolal na trzích takovou paniku. Hlavním důvodem je pokles ceny ropy a slabé ekonomické oživení v Japonsku, západní Evropě a Spojených státech. Toto oživení nenabírá na síle ani přesto, že proběhla masivní monetární a fiskální stimulace. V tomto smyslu souhlasím i s tvrzením Lewise.
Na Čínu je dokonce svalován propad cen ropy. Je samozřejmé, že i když její tempo růstu poklesne jen mírně, na její poptávce po ropě se to projeví a ceny ropy následně klesnou. Konkrétní vývoj je ale následující: Čínský ekonomický růst klesl ze 7,3 % v roce 2014 na 6,9 % v roce 2015. Ale její poptávka po ropě stále rostla o 2,5 %. Letos je téměř jisté, že tempo ekonomického růstu se opět sníží, ale poptávka po ropě by v Číně měla nadále růst asi o 1,5 – 2 %. To může jen těžko snížit ceny ropy na třináctiletá minima. Tím hlavním důvodem je obchodní a v konečném důsledku i geopolitická bitva mezi Saúdskou Arábií a Spojenými státy.
Velmi nízké ceny ropy vytvářejí chaos na americkém trhu korporátních dluhopisů s nízkým ratingem. Jejich rizikové prémie během posledních dvou měsíců prudce vzrostly a tím se zvýšil finanční tlak na korporátní sektor, který čelí kombinaci nižších tržeb a vyšších sazeb. Některé firmy to dotlačilo na hranici bankrotu. Bankám se zase zvyšuje objem špatných úvěrů a to je důvod, proč se v této souvislosti hovoří o další krizi. Je ale mnohem jednodušší neustále z problémů vinit Čínu.
Přes veškerou monetární stimulaci dnes začíná trpět celá americká ekonomika. Projevuje se to v průmyslové výrobě i ve vývoji maloobchodních tržeb, které v prosinci klesly o 0,1 %. Američané navíc vlastní hodně akcií a pokles trhů bude dál podkopávat sentiment spotřebitelů. Není divu, že po problémech na trzích přišlo ujištění, že dojde k dalšímu tištění peněz. Dříve se mu věnoval zejména Fed a Bank of England, nyní ale převzala štafetu ECB. Stimulace bude pokračovat a peníze si nakonec zase najdou cestu na akciové trhy v Londýně, New Yorku a jinde.
Nenamlouvejme si neustále, že za problémy na našich trzích může hlavně Čína. Tyto trhy začínají chápat, že kvantitativní uvolňování musí jednou skončit, sazby porostou a nikdo vlastně neví, co to udělá s cenami aktiv. Podle mého názoru je probíhající monetární stimulace nezodpovědná. Jde o snahu dostat nás z problémů bez toho, abychom provedli nutné změny v regulaci a potřebné strukturální reformy. Nyní se nacházíme ve stavu, kdy centrální banky již nemají žádné „náboje“. Doufám, že dojde jen k postupné korekci cen na trzích a krizi se vyhneme. Pokud ne, už se musíme poučit.
Autorem je Liam Halligan.
Zdroj: The Telegraph