Ceny ropy kolísají blízko 30 dolarům a státy závislé na produkci černého zlata více či méně bojují s tenčícími se zásobami ve státní kase. Vlády od Saudské Arábie po Venezuelu snižují výdaje. Prezident latinskoamerické země dokonce vyhlásil stav ekonomické nouze a o úvěry v řádech miliard dolarů Světovou banku i Africkou rozvojovou banku požádala v neděli Nigérie, největší africký producent. Nigerijské volání o pomoc se tak kvůli ostrému propadu cen ropy stalo zatím posledním zoufalým výkřikem z řad národů závislých na produkci černého zlata.
Naděje na brzkou změnu v ropném odvětví se prozatím jeví jako mizivé. Rusko je sice údajně otevřené případnému setkání s producenty ropy z řad OPEC i mimo ně, nicméně takové zasedání se doposud nerýsuje a šance na společný postup v zájmu růstu cen černé komodity není tedy příliš vysoká. Útěchou ropným národům budiž dnes zveřejněný průzkum agentury Bloomberg. Podle 17 dotázaných analytiků by se cena ropy mohla do konce roku zvýšit o zhruba 50 procent, Brent na 48 a WTI na 46 dolarů za barel. Podle by se totiž přebytek dodávek na trhu, který poháněl strmý propad cen až na 12tiletá minima, mohl do konce roku 2016 přetavit s poklesem americké produkce v jejich nedostatek. Nicméně oproti cenám nad 100 dolary, na které byly ropné státy zvyklé ještě v září 2014, jde každopádně o útěchu slabou.
Vlády od Latinské Ameriky až po Blízký Východ jsou tak i za cenu rizika politických nepokojů nuceny opouštět politiku štědrosti kupříkladu snižováním mezd ve veřejném sektoru nebo dotací na energie. Producenti ropy se takto snaží snižovat vládní deficit.
Deficity státních rozpočtů vývozců ropy v procentech HDP
Rozpočtový deficit v roce 2015 fialově, odhady pro rok 2016 růžově.
Zcela bezprecedentním opatřením se nevyhnul ani největší světový vývozce ropy. Saudská vláda zvýšila ceny paliv, elektřiny i vody a plánuje zavedení daně z přidané hodnoty. Zároveň Saudská Arábie v loňském roce poprvé za posledních téměř deset let vydala vládní dluhopisy a ve hře je i prodej podílu ve státním ropném gigantu Aramco. Dotace na dopravní paliva v srpnu zrušila i druhá největší arabská ekonomika – Spojené arabské emiráty. Rozpočet Iráku pro letošní rok má výhradně provozní charakter a neposkytuje prostor pro investice. Druhý největší producent ropy, který navíc bojuje s Islámským státem, přijal mnoho úsporných opatření včetně snižování mezd ve veřejném sektoru. Již v loňském roce získal Irák úvěr od Mezinárodního měnového fondu ve výši 1,24 miliardy dolarů.
Trable se nevyhýbají ani Rusku, pro které ropa a zemní plyn představují téměř polovinu fiskálních příjmů. Nemluvě o tom, jak nízké ceny černého zlata oslabily rubl. Inflace v březnu 2015 zrychlila na třináctileté maximum 16,9 procenta. I když se v prosinci míra inflace snížila na 12,9 procenta, jde o více než trojnásobek cíle tamní centrální banky. Ruská vláda musí nyní najít úspory ve výši 19 miliard dolarů včetně 10procenntího snížení výdajů, pokud se chce vyhnout více než 6procenntímu deficitu v poměru k hrubému domácímu produktu. Propadem cen ropy trpí i Kazachstán nebo Ázerbájdžán. Latinskoamerická Venezuela si podle prezidenta Madura prochází doslova finanční katastrofou, do země totiž s levnou ropou proudí o 64 procent méně dolarů. Spotřebitelské ceny rostou nejrychleji na světě a to tempem 275 procent. V letošním roce by podle Mezinárodního měnového fondu inflace měla stoupnout na více než dvojnásobek na úrovni 720 procent. Není se čemu divit, že Venezuela vytrvale lobbuje za mimořádné zasedání OPEC za účelem omezení produkce v zájmu růstu cen. Doposud však o jednání usiluje bez úspěchu.
Americká produkce by podle informací tamní Energetické informační agentury mohla do konce čtvrtého čtvrtletí klesnout o 7 procent respektive 620000 barelů denně. O dalších zhruba 600000 barelů denně by se mohla snížit produkce nečlenských zemí OPEC. To by podle EIA mohlo vést k oživení poté, co nízké ceny stimulovaly poptávku. Ve hře však je ještě dalších zhruba 500000 až 600000 barelů ropy denně z Íránu. Nyní je otázkou, jak moc musí ceny ropy vzrůst, aby se postižené ekonomiky vyhrabaly z nejhoršího a zalepily díry ve státních rozpočtech. Banky od UBS po každopádně očekávají na ropě v druhé polovině roku zisky a černé zlato dokonce označila za „obchod roku“.
Zdroj: BBG