Hlavní ekonom banky Natixis Patrick Artus se ve své poslední analýze zaměřil na problémy americké střední třídy. Ta kvůli rostoucí příjmové nerovnosti nijak netěží z ekonomického růstu. Artus hovoří o „prokletí střední třídy“ a o polarizaci trhu práce, která s ním souvisí. Problém vystihují následující dva obrázky. V prvním vidíme vývoj mediánu reálné mzdy v USA. K jeho prudkému růstu došlo ve druhé polovině devadesátých let, poté ale přišlo období dlouhodobé stagnace. Druhý graf ukazuje, jaký podíl na příjmech v USA má nejbohatší 1 % populace. Na počátku devadesátých let se tento podíl pohyboval mezi 12 – 13 %, ovšem po následném prudkém zvýšení nyní dosahuje přibližně 18 %.
Artus na základě uvedeného tvrdí, že překvapení se americká ekonomika pravděpodobně dočká ze strany politického vývoje. Zejména je tu možnost, že bude zvolen demokratický prezident, který se zaměří na levicové reformy. Nebo bude zvolen prezident republikánský, který ale bude provádět populistickou politiku podporovanou střední třídou. Pokud k takové politické změně dojde, půjde o „revoltu střední třídy“, která pravděpodobně přinese vyšší zdanění kapitálových zisků, prudký růst minimální mzdy a změny v systému sociální podpory.
„Spojené státy by se tak staly zemí, která bude méně atraktivní pro podnikatele i finanční služby. Došlo by k návratu inflace, díky vyšším mzdám by se zvýšila spotřeba. Došlo by k celkovému nárůstu daňové zátěže a zlepšení v oblasti příjmové nerovnosti. Z (cynické) perspektivy finančních trhů by byl rozhodující pokles cen akcií, růst sazeb a oslabení dolaru,“ tvrdí Artus.
Jak bylo uvedeno, k významným změnám by v případě popsané „revolty“ došlo v oblasti daňového systému a míry zdanění. Jak ukazuje poslední obrázek, daňová zátěž (v poměru k nominálnímu produktu) je ve Spojených státech dlouhodobě výrazně nižší než v eurozóně a Velké Británii. V USA se v roce 1990 pohybovala na úrovni 26 % a nyní je situace podobná. V eurozóně ale v současné době dosahuje více než 40 % a ve Velké Británii 34 %.
Zdroj: Natixis