Má Čína šanci ztlumit tvrdé přistání?

Čínský premiér Li Keqiang si vytyčil nelehký úkol. Chce utlumit výrobu v řadě ztrátových průmyslových odvětví trpících příliš vysokou nad-výrobou, ale současně si přeje, aby čínská ekonomika rostla dál o 6,5-7 %. Chce nechat zavřít řadu ztrátových předlužených podniků, ale současně nechce dovolit nárůst nezaměstnanosti. Potřeboval by pravděpodobně kouzelný proutek, aby jedním mávnutím nadbytečné zaměstnance v průmyslu přesunul do sektoru služeb. Žádný takový ale nemá a s rozdanými kartami se rozhodl hrát dál stejnou hru.

Pokud budou chtít Číňané udržet tempo růstu okolo 7 %, žádné velké strukturální reformy nás asi nečekají. I pokud se strana nakonec rozhodne nechat některé podniky padnout, pravděpodobně to nebude masový fenomén. Navíc bude dál pokračovat podpora úvěrově živeného investičního boomu. V pře-investované čínské ekonomice ale mohou peníze lehce mizet v “černých dírách”. Podle týdeníku The Economist Číňané plánují například druhou železnici do Tibetu.

Sázka na úvěrově financované investice může sice krátkodobě tlumit tvrdší přistání, ale povede k dalšímu nárůstu již tak vysokého zadlužení podniků. A nejen podniků. Levné úvěry se líbí i domácnostem - jejich zadlužení roste v tuto chvíli dál meziročně skoro o 20 %, tedy výrazně rychleji než HDP nebo příjmy na výplatních páskách. I proto v atraktivních částech Číny (např. Shenzhen) rostou dnes ceny nemovitostí meziročně skoro o 50 %.

Co se tedy může stát, když Čína dál pojede tímto směrem? Ekonomika může v nejbližších kvartálech udržet plánované tempo (6,5-7 %). Nebude to ale zadarmo. Dál rychle poroste vnitřní zadlužení, tentokrát především u domácností. Současně nijak zvlášť neklesne závislost na investicích, které dnes tvoří skoro polovinu HDP, a bude se zhoršovat kvalita úvěrového portfolia bank. Za rok či dva tak Čína může řešit stejný, jen o poznání větší problém. A manévrovacího prostoru i únikových cest z tvrdých řešení bude méně.

Jan Bureš

Pozice: hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Jan Bureš je hlavním ekonomem Poštovní spořitelny a ekonomem ČSOB. Pracoval jako analytik na ČSÚ a vedl ekonomický výzkum v Institutu pro evropskou politiku Europeum. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.

Témata: makro eurozóny a Německa, ECB, česká koruna a technická analýza na forexu, konstrukce předstihových indikátorů pro sektor průmyslu ve středoevropských zemích.