Akciové společnosti ztrácejí doslova miliardy amerických dolarů při vykupování vlastních akcií. Říká to alespoň studie, vypracovaná agenturou FactSet pro Associated Press. Studie si vzala na mušku 476 společností z indexu S&P 500 a zjistila, že téměř jedna třetina z nich, tedy 153 firem, ztratila během posledních tří let při zpětných odkupech 100 milionů amerických dolarů a více. Čtyři z deseti největších dolarových ztrát při zpětných odkupech přitom zaznamenaly energetické společnosti, ovšem velké ztráty při „buybacku“ se nevyhnuly ani pojišťovnám a bankám, technologickým společnostem, aerolinkám a firmám ze zábavního průmyslu. A kdo prodělal při zpětném odkupu nejvíc? Společnost IBM "ztratila" 9,8 miliardy amerických dolarů.
Studie ukázala, že mezi společnostmi s největšími ztrátami při zpětných odkupech akcií jsou ty, které nakupovaly akcie, když ztratily hodnotu, jenom aby přihlížely tomu, jak cena titulu spadne ještě níž. Příklad? Retailový obchodník Macy, zaznamenal při zpětném odkupu ztrátu ve výši 1,5 miliardy dolarů, tedy 26% ztrátu. ztratila při „buybacku“ 4,1 miliardy dolarů, tedy 34 procentní propad. A kvůli oslabení ceny ropy odepsal při zpětných odkupech 2,8 miliardy dolarů, tedy 28 procent.
Sečteno a podtrženo, firmy z indexu S&P 500 ztratily za poslední tři roky při zpětných odkupech akcií celkem 126 miliard dolarů, což je 15% ztráta. „Mnoho korporací by proto udělalo lépe, kdyby všechny peníze na zpětné odkupy raději investovalo do nějakého indexového fondu, než aby si kupovaly zpět vlastní akcie,“ konstatuje analýza pro Associated Press. Navíc - odkupování vlastních akcií může firmy zbavit likvidity, kterou by mohly použít v budoucnosti na další růst, bez ohledu na další vývoj ceny akcie, dodává zpráva. Burzovní statistiky závěrům studie dávají za pravdu - za ten samý čas, po který analýza sledovala vývoj zpětných odkupů totiž trh vzrostl o 39 %.
Firmy mohly také vyplatit utracené peníze za zpětné odkupy jako dividendy akcionářům. Závěry studie AP naznačují, že vyčíslené ztráty by se mohly přečíst také tak, že například firmy, které umí najít a začít těžit ropu, nejsou vždy zručné v investování na trhu. Mezi dotčenými společnostmi jsou i takové, které nakupovaly akcie po trojnásobném navýšení z minim po finanční krizi a to i přesto, že trh byl nadhodnocený. Ztráty ze zpětných odkupů se ale objevily i v segmentech, kde by to podle AP nikdo nečekal. Například u společností, které dokázaly vygenerovat slušný zisk v období „býčího“ trhu. Mezi ně patří například Hotels & Resorts Worldwide a Motor, které ale ztratily stovky milionů dolarů při zpětných odkupech, což je více, než pětina sumy, kterou na odkupy utratily.
Obhájci zpětných odkupů ale tvrdí, že to je chytré použití hotovosti v nestabilních časech globální ekonomiky. Nejde si totiž moc vybírat, co s hotovostí udělat. Výhody to má i pro akcionáře - na rozdíl od dividend totiž nemusí při zpětném odkupu držitelé akcií platit daně. Kritici ovšem namítají, že zpětné odkupy stojí firmy investice do výzkumu a vývoje, vzdělávání a najímání lidí, včetně dalších aktivit, které pomáhají byznysům růst v delším časovém horizontu. „Firma, která nejvíce využívá zpětné odkupy obvykle dostatečně neinvestuje do svého byznysu," řekl k závěrům studie Gregory Milano, CEO Advisors, poradenské společnosti, která vytvořila několik studií kritizující zpětné odkupy akcií. „Většina zpětných odkupů je totiž pouhé finanční inženýrství a znamená plýtvání penězi,“ uzavřel Milano.