Zatímco šéfová americké centrální banky J. Yellenová provedla již druhou verbální intervenci na povzbuzení inflačních očekávání za posledních 14 dní, tak Velká Británie zkouší povzbudit inflaci jinak - přes mzdy. Kapitalistům se to může jevit jako aprílový žertík, ale od 1. dubna se ve Spojeném království začne radikálně zvedat minimální mzda, tak aby postupně vzrostla z dnešních 7,2 libry na 9 liber v roce 2020 (neboli o 25 %).
Teoreticky, ale vlastně i prakticky jde o zajímavý ekonomický experiment, jehož hlavním cílem pochopitelně není povzbudit mzdovou inflaci (a tím inflační očekávání), ale především řeší to, co nevyřešili politici skrze fiskální, resp. daňovou politiku - tedy narůstající míru nerovnosti ve společnosti. Připomeňme, že Velká Británie není mezi velkými vyspělými ekonomikami v boji za vyšší minimální mzdu sama - loni například ustavilo institut minimální mzdy Německo, o výrazném zvýšení se uvažuje v Japonsku a dokonce v některých velkých státech USA se připravují na to, že minimální mzda bude zvýšena z 10 na 15 dolarů (rovněž do roku 2020).
Následující roky by tedy měly ostatním zemím ukázat, zdali tento experiment s navyšováním minimální mzdy zabral a snížil nerovnost ve společnosti, resp. eventuálně povzbudil inflaci a inflační očekávání. Skepse je zde bohužel na místě. Mikroekonomická teorie, na které se ekonomové na rozdíl od makra shodnou, bohužel jasně říká, že čím vyšší minimální mzda, tím nižší zaměstnanost. Radikálním růstem minimální mzdy se jenom urychlí nástup robotů, kteří v poslední době urychlují proces kreativní destrukce pracovních míst nejen v Británii, ale dokonce i v Číně. Stejná skepse je pak bohužel na místě i v případě povzbuzení inflace - tu vyšší minimální mzda nerozběhne. I zde platí, že její zvýšení o čtvrtinu během pěti let je fakticky příliš malé a zasáhne jen malý výsek ekonomiky.
Chtějí-li tvůrci hospodářské politiky opravdu vyvolat udržitelnější inflaci a zároveň zmírnit nerovnost, tak musí “zařídit”, aby mzdové tlaky přicházely přirozeně ze strany nižších středních vrstev společnosti. A to je o dost složitější úkol, než zvednout minimální mzdu pro pár lidí o pár liber…
Region - forex
Obchodování v regionu bylo včera vcelku klidné. Významnější výkyvy zaznamenal vůči euru jen forint, který je (a patrně zůstane) pod tlakem po posledním zasedání MNB. Forint včera dále oslaboval, avšak komentáře šéfky Fedu Yellenové měly za následek faktické smazání ztrát (i když otázkou je, při jakých zobchodovaných objemech).
Dnešní den není v regionu zajímavý. Pozornost se soustředí na zítřejší zasedání ČNB a zveřejnění předběžné inflace v Polsku (ke kterému dojde buď zítra, nebo pozítří).
Dluhopisy
Holubičí vystoupení Janet Yellenové srazilo americké desetileté výnosy dolů o zhruba 6 bps. Svoji roli také sehrál pokles cen na komoditních trzích. V dalším průběhu týdne nicméně čekáme, že by silnější americká čísla měla delší konce křivek poslat spíše zpátky vzhůru. Kratší konec vzhledem k holubičímu vzkazu Yellenové aktuálně moc šancí na růst výnosů nemá.
Komodity
Cena ropy Brent včera klesla pod 40 USD/barel. Holubičí komentáře Yellenové z Fedu na ropu neměly významnější vliv, ačkoliv vedly k významnému oslabení dolaru. Stejně tak data o zásobách ropy od Amerického petrolejářského institutu, jež poukázala na menší než očekávaný růst (dnes budou zveřejněny oficiální statistiky EIA), neměla významnější vliv.
Dnešní data EIA nicméně dnes budou důležitou událostí. Kromě zásob ropy budou hrát pro vyznění reportu důležitou roli opět i zásoby benzínu.