V historickém okamžiku, kdy se výnos německého desetiletého dluhopisu alias Bundu dostal poprvé pod nulu, se schází vedení americké centrální banky k jednání, jak usměrnit plánované utahovaní měnové politiky v USA.
Ano, jakkoliv to může znít absurdně z pohledu dlouhodobých tržních úrokových sazeb a v nich zabudovaných inflačních očekávání má americký Fed ve své prognóze naplánovanou stále poměrně agresivní trajektorii zvyšování oficiálních úrokových sazeb. Letos by měla přijít ještě dvě zvýšení o 25 bazických bodů, příští rok celkem dalších 100 bodů a Fed sazba by v tomto cyklu měla končit na úrovni 3,25 %. Trh těmto číslům ani zdaleka nevěří a je dost možné, že už tomu nevěří ani někteří členové FOMC. Zejména ona terminální úroveň sazeb (3,25 %) je tak hlavním kandidátem na to, aby byla v úrokové projekci Fedu snížena, byť na druhou stranu by se v makroekonomické prognóze Fedu tolik měnit nemuselo.
Zajímavé však je se zamyslet nad tím, co vlastně trh (s bezpečnými dluhopisy) Fedu a ostatním centrálním bankám říká tím, že navzdory všemu klesají dlouhodobé úrokové sazby na nová minima, resp. do záporu. Jeden dílčí pohled (který razí např. rakouská škola ekonomického myšlení) je jednoduše ten, že vinou expanzivní politiky centrálních bank vznikla na trhu aktiv, resp. dluhopisů bublina a proto máme tak nízké úroky. Druhý pohled je však takový - a tady si podává ruku největší žijící keynesiánec P. Krugman s největším a již 10 let zesnulým monetaristou M. Friedmanem - že nízké dlouhodobé úrokové sazby fakticky odrážejí relativně přísnou měnovou politiku. Vedení Fedu má přitom ideově rozhodně blíže k Friedmanovi i Krugmanovi a proto dnes večer nejenže nepadne rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb, ale navíc šéfka Fedu bude náležitě na tiskové konferenci mlžit, aby svojí rétorikou nevyslala zbytečně jestřábí signál. Pokud by se tak stalo - tak výsledkem by bylo jediné: dlouhodobé úrokové sazby v USA, v Německu a zřejmě i u nás by klesly ještě níže.
Region
Nervozita z Brexitu se v regionu projevovala i včera. První na ráně byly opět forint a zlotý, nicméně mírně se od intervenční hranice ČNB vzdálila i koruna. Co se týče měnové politiky ČNB, tak závěry Zprávy o finanční stabilitě potvrdily současný kurz politiky. S riziky vyplývajícími z mírně nadhodnocených cen nemovitostí bude ČNB “bojovat” jinými nástroji (omezením LTV) než sazbami.
I dnes a ve zbytku týdne bude hrát hlavní roli blížící se hlasování o Brexitu, přičemž nervozita s ním spojená regionálním měnám na frontě s eurem zjevně nesvědčí. Velkou nejistotou je dnešní zasedání Fedu a to, jak si trh přebere komentáře jeho šéfky Yellenové. Regionální kalendář je dnes prázdný, zajímavější bude díky Polsku až zítra a pozítří.
Dluhopisy
Výnos německého bundu včera dál padal a zakotvil historicky poprvé v záporných vodách (-0,02 %). S blížícím se hlasováním o setrvání Británie v Unii pravděpodobně zůstanou bezpečné německé papíry v kurzu, a to nehledě na to, že z reálné ekonomiky chodí slušná čísla - příjemně překvapil kupříkladu včerejší výsledek dubnového průmyslu. Pokud ale poroste v nejbližších seancích averze k riziku (volatilita a CDS) a půjde dolů cena ropy, desetiletý německý výnos se v krátkém období může posunout ještě hlouběji do záporu. Do konce roku nadále očekáváme jeho obrat ve vazbě na růst inflace.
Komodity
Cena ropy Brent se včera dostala hlouběji pod 50 USD/barel. Měsíční zpráva IEA pozdvižení nevyvolala, ale ani ropě nesvědčí nervozita ohledně Brexitu. Pozdě večer navíc roli sehrála i čísla o amerických zásobách ropy a produktů za minulý týden, která ukázala na jejich překvapivý růst.
Dnešní kalendář je z hlediska ropy tradičně zajímavý. Nejprve budou zveřejněna oficiální data EIA o amerických zásobách, následně budou trhy sledovat zasedání FOMC. Pokud i oficiální data potvrdí růst zásob, tak to na pozadí blížícího se hlasování o Brexitu patrně nebude pro ropu dobrá zpráva.