Ke konci prvního pololetí dosáhl dluh ČR už skoro 1,7 bilionů korun. Bylo to o 18 mld. více než na konci loňského roku a o tři miliardy méně než v prvním čtvrtletí. Ukazuje se tak, po vyčerpání hotovostních rezerv nakumulovaných předchozími vládami (které mj. vedly k poklesu zadlužení státu v předchozích dvou letech), že se vracíme zpět k politice půjček. Ostatně pokud parlament schválí relativně vysoký deficit státního rozpočtu i v době konjunktury a rekordní zaměstnanosti, nic jiného ani dělat nejde.
Stát v prvním pololetí sice hospodařil s přebytkem, nicméně i tak potřeboval několik desítek miliard korun na umoření splatných dluhopisů, které nahradil novými bondy. Ale abychom pouze nekritizovali, podmínky na finančních trzích jsou natolik příznivé, že k rychlejšímu vydávání dluhopisů přímo vybízejí. Proto by nebylo až takovým překvapením, pokud by se ministerstvo financí nepředzásobilo korunovou hotovostí. A to tím spíše, když doba dokonce nahrává vydávání dluhopisů se záporným výnosem.
Jakým směrem se bude naše zadlužení vyvíjet ve druhé polovině roku, bude ve velké míře korespondovat s výsledky státního rozpočtu. Ten sice stále zůstává v plusu, avšak je pravděpodobné, že se hospodaření státu překlopí v podzimních měsících do deficitu. Pokud by však zůstala fiskální politika státu i nadále umírněná jako doposud, nemuseli bychom zdaleka dosáhnout schodku, jaký původně schválila Poslanecká sněmovna. Byl by to jistě docela příznivý signál, který by nijak neohrožoval i tak expanzivní fiskální politiku v době, kdy se ekonomice dobře daří, nezaměstnanost prudce klesá, zatímco zaměstnanost dosahuje historického rekordu. Když k tomu navíc připočteme rostoucí životní úroveň a pozitivní naladění spotřebitelů vedoucích k rekordním nákupům v obchodech, tak ekonomika dodatečné stimuly na dluh vlastně ani ve velké míře potřebovat nemusí.
V každém případě bude zajímavé sledovat, jak se bude vyvíjet strukturální schodek veřejných rozpočtů, který by se navzdory celkovému vcelku dobrému výsledku měl v letošním roce zhoršit. Ten totiž napovídá, že za všemi těmi pozitivními čísly se nachází strukturální problémy, které se dostanou na povrch ve chvíli, kdy se ekonomice až tak dařit nemusí. A jak to tak už bývá, čím déle se ekonomice daří, tím více se přibližuje další recesi ?
