Problémy často souvisejí s pochybnými čísly. Platí to jak o jednotlivých firmách, tak o celých zemích a ekonomikách. Pokud nepracujete se správnými daty, děláte špatná rozhodnutí. A pokud děláte špatná rozhodnutí (ať už kvůli špatnému úsudku, nedostatku štěstí či nekompetenci), jste někdy v pokušení čísla trochu přikrášlit, abyste získali prostor pro manévrování.
Pro ty, kteří potřebují onen prostor, představuje manipulace s čísly cestu nejmenšího odporu, a přesně tou jde Řecko. Před nedávnem se tam ústavní soud věnoval případu bývalého prezidenta statistického úřadu ELSTAT. Andreas Georgiou čelil už podruhé obvinění z poškození národního zájmu. Asi bychom se domnívali, že toto obvinění bude souviset s nějakou snahou o přikrášlení řeckých čísel tak, aby potěšila trhy či skryla daňové úniky. Jenže tak tomu není.
Georgiou údajně spáchal jiný zločin: V roce 2009 se striktně držel aplikace mezinárodně uznávaných pravidel, podle kterých se počítá výše vládního deficitu. Tím ale oficiální čísla vzrostla z necelých 3 % na neuvěřitelných 15 % HDP. Žalobci nyní úplně ignorují příčinu a důsledek a viní šéfa ELSTAT z toho, že zemi způsobil finanční a společenskou škodu. Úsměvné na celé věci je i to, že použití zmíněných mezinárodních pravidel kreslí ohledně celkové finanční situace řecké vlády relativně růžový obrázek. Většina dluhů, které by měly být splaceny v blízké budoucnosti, může být totiž díky programu ESM refinancována za velmi mírných podmínek. Pokud tedy spočítáme současnou hodnotu tohoto dluhu, dojdeme k hodnotě odpovídající 68 % HDP a ne k 176 % HDP, která odpovídají hodnotě dluhu neupravené o zmíněné podmínky.
Jestliže chceme pochopit celkovou logiku řecké vlády, musíme si uvědomit, že jejím cílem je restrukturalizace dluhů. Je tedy pravděpodobné, že onen růžový obrázek jí nevyhovuje právě kvůli tomu, že oslabuje argumenty pro tuto restrukturalizaci. Naopak naznačuje, že tvrdá léčba, kterou Řecko muselo projít, nese své plody. Vláda ale byla zvolena s programem, který hlásal, že země potřebuje restrukturalizaci dluhů a ne reformy a nějaké růžové obrázky.
Řecké vládě nevyhovuje aplikace mezinárodních standardů v podstatě nikde. Platí to od sektoru zdravotní péče až po oblast vzdělávání a životního prostředí. Zdá se, že vláda se všude snaží vyhnout důvěryhodným číslům. Média jsou přitom poměrně slabá, a politici tak nemusejí čelit tlaku veřejnosti a vysvětlovat své aktivity. Pomáhá jim i to, že nestátní televizní kanály byly pochybným aukčním procesem převedeny do rukou společností, které mají úzké vazby na politiky.
Pro úspěch reforem jsou vždy potřeba přesná data. Řecko by díky nim mohlo dosáhnout svého obrovského potenciálu, bez nich se ale bude potácet od jedné krize k druhé. Pokud země setrvá na svém současném kurzu, bude to tragédie a její věřitelé by v první řadě měli požadovat přesná a pravdivá čísla.
Autorem je ekonom Michael G. Jacobides.
Zdroj: Harvard Business Review