Behaviorální ekonom Dan Kahan z Yale se už léta věnuje tomu, zda data a logika snižují názorové pnutí mezi lidmi, nebo ne. Jeho výzkum ukazuje, že čím více se během diskuse uchylujeme k vědecky podloženým faktům, tím více roste pravděpodobnost toho, že se přimkneme k nějaké názorové či politické skupině. Platí to u liberálů i konzervativců. Zdá se tedy, že namísto toho, abychom hledali pravdu, snažíme se pouze najít cestu, jak dosáhnout souhlasu s ostatními v naší skupině a komunitě.
Kahan hovoří o tom, že jde o určitý druh asimilace a jeho výzkum vyvrací názor, že spory v oblasti politiky jsou dány hlavně tím, že se příliš spoléháme na naše emoce a pocity. Například držitel Nobelovy ceny Daniel Kahneman tvrdí, že rozhodování podložené analytickým procesem by vedlo k lepším výsledkům a nevedlo by k takové polarizaci názorů a společnosti.
Kahanovy studie to ale nepotvrzují. V jedné z nich se například tázal 1 500 respondentů, zda souhlasí s následujícím tvrzením: „Existují jasné důkazy, že dochází ke globálnímu oteplování vyvolanému lidskými aktivitami, jako je spalování fosilních paliv.“ U respondentů také zjistil jejich politické názory a měřil jejich „vědeckou inteligenci“. Ta odráží jednak jejich vědecké znalosti a také schopnost logicky a jasně uvažovat.
Získaná data ukázala, že méně vyhraněné pozice mají lidé s nižší vědeckou inteligencí a naopak. Konzervativní republikán s vysokou vědeckou inteligencí tak bude obvykle používat své dovednosti k tomu, aby našel důkazy, že lidé globální oteplování nevyvolávají, demokrat je bude používat k pravému opaku. To samé platí o řadě dalších témat a problémů včetně evoluce. V první řadě u nich záleží na tom, čemu věříme, a pak se jen snažíme najít důkazy, že máme pravdu.
Nejvíce znepokojivé je ale možná zjištění, že lidé s nejvyšší vědeckou inteligencí jsou zároveň ti, kteří se ve svých názorech nejrychleji přidávají k politickým stranám a skupinám. Kahan to zjistil během testů, ve kterých respondentům prezentoval problémy, o nichž mnoho nevěděli, a zároveň jim dal k dispozici základní data a informace o tom, jaké postoje zastává skupina lidí, se kterou se ztotožňují. Ukázalo se, že lidé s nejvyšší vědeckou inteligencí ji používají k tomu, aby ospravedlnili vazby na svou skupinu.
Kahan tvrdí, že popsané chování je vlastně racionální, protože zajišťuje spojení se skupinou lidí, na které jsme materiálně či emocionálně závislí. Vědec k tomuto neradostnému zjištění ale přidává ještě jednu informaci: Vedle vědecké inteligence můžeme hovořit rovněž o „vědecké zvědavosti“. Ta je silná u lidí, kteří sice také chtějí udržet vazby se svou sociální skupinou, ale v první řadě prostě chtějí znát pravdu. Jinak řečeno, rozdělování společnosti nezabrání naše inteligence, ale zvědavost.
Autor: Dan Kopf
Zdroj: Quartz