Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Proč bankovní depozita nevydělávají

Proč bankovní depozita nevydělávají

31.1.2017 15:08
Autor: ČSOB Asset Management, ČSOB

Pohled na aktuální nabídku úročení bankovních vkladů odhalí mezi českými bankami několik posledních mohykánů, kteří nabízejí zhodnocení větší než jedno procento. I v těchto případech jde však o zhodnocení podmíněné velikostí úložky či její vázaností.

Proč nejsou banky ochotny či schopny platit více, když dříve nebyly výjimkou dvou- i tříprocentní sazby?

Současná situace má několik příčin, a to jak specificky českých, tak, nadneseně řečeno, globálních. Mezi ty české patří velký objem depozit u českých bank ve srovnání s úvěry. V celém bankovním systému připadá na korunu přijatých vkladů pouze 77 haléřů ve vydaných úvěrech, což je výrazně méně než například v Německu (100 haléřů), Rakousku (114 haléřů) či na Slovensku (101 haléřů). Jinými slovy, většina českých bank nepotřebuje lákat další vklady k tomu, aby mohla financovat úvěrový byznys. Úvěry navíc samy také již zdaleka nenesou tolik jako v minulosti (viz graf rekordně nízkých sazeb u hypoték či odhady Moneta Money Bank o poklesu její čisté úrokové marže o 2 procentní body během dvou let). S nezainvestovanými depozity jsou mimoto spojeny dodatečné náklady jako pojištění vkladů či příspěvky do rezolučního fondu.

Sloupek

Zdroj: ČNB, ČSOB Asset Management

Cena, kterou jsou banky ochotny za klientská depozita platit, se nutně odvíjí od očekávaného výnosu jiných investic. Těmi bývaly dluhopisy států či jiných subjektů. V případě českých emitentů je ale i v tomto ohledu tržní situace neutěšená. Aby banka mohla počítat s kladným výnosem na vládním dluhopisu, musela by sáhnout po splatnosti převyšující šest let (tedy delší v porovnání s nejběžnější fixací sazby hypotečních úvěrů). U kratších splatností je výnos záporný, na čemž má podíl jak omezená nabídka dluhopisů (loni jsme měli rozpočtový přebytek), tak poptávka zvýšená zájmem zahraničních investorů spekulujících na posílení koruny (a tedy ochotných platit naší vládě za to, že jí půjčí).

Nabídka firemních dluhopisů je proti těm vládním ještě chudší, neboť si firmy mohou půjčit přímo od bank, nebo nemají dostatečný rating na to, aby se jim emise vlastních dluhopisů vyplatila. Exportéři často navíc poptávají finanční prostředky přímo v cizí měně.

Cizoměnových dluhopisů je samozřejmě více, a to jak vládních, tak korporátních. Protože se ale očekává, že ČNB někdy v letošním roce opustí svůj kurzový závazek, je potřeba při investici do cizoměnového dluhopisu počítat ještě s náklady měnového zajištění. Ty s blížícím se koncem tzv. tvrdého závazku nepříjemně rostou. Jednoroční zajištění eurové investice aktuálně stojí kolem 1,2–1,3 %. Eurové dluhopisy přitom už takto nenesou mnoho, protože je s chutí skupuje Evropská centrální banka v rámci svého programu kvantitativního uvolňování.

Pokud banka klientovi zaplatí za vklad půl procenta, musí najít eurový dluhopis nesoucí cca 2 % p.a. na pokrytí nákladů hedgingu, zaplacených úroků, pojistného a příspěvku do rezolučního fondu.
Další položky jako nájemné, správu IT systémů či personální náklady už ale nepokryje.

Najít eurový dluhopis s výnosem 2 % lze, nepůjde ale o žádnou „bezpečnou investici“. Zadání odpovídá například desetiletý italský vládní dluhopis. Pokud se ovšem jeho výnos zvýší stejně jako za posledních 12 měsíců o 0,45 procentního bodu (například kvůli politickému riziku či proto, že ECB jednou bude muset „vypnout tisk peněz“), bude to banku stát 4,5 % na přecenění investice. To ovšem neodnese klient, ale akcionář.

Suma sumárum, bankám se za současných podmínek navýšení investic do dluhopisů nijak nevyplatí a při zesilující regulaci, která omezuje jejich rizikové expozice, zároveň k dluhopisům neexistuje smysluplná alternativa. Banky tak sice budou depozita přijímat, nemají ale proč a ani z čeho za ně platit vyšší úroky.

Co se musí stát, aby banky mohly zvýšit sazby na vkladech?

• Předně, konec uvolněné měnové politiky. Dokud ECB, potažmo ČNB drží stavidla nahoře, hrají depozita druhé či třetí housle. Centrální banky vystupují jako přímý konkurent nejen bank, ale také střadatelů. Až tedy ČNB uvolní kurz koruny, pomine spekulativní poptávka po české měně a dluhopisech, a tím i zlevní měnové zajištění pro cizoměnové investice. Až přestane ECB nakupovat, budou věřitelé muset platit bankám i jiným investorům více.
• Zvýšení poměru úvěrů ke vkladům v rámci českého bankovního systému by posílilo propojení sazeb na vkladech a úvěrech. ČNB ovšem zpřísnila podmínky pro poskytování hypoték, takže zrychlení růstu objemu úvěrů by muselo zřejmě přijít od firem. Poměr by ovšem rostl i v případě, že by střadatelé část vkladů vybrali, ať už za účelem spotřeby či investic mimo bankovní účty.

Miroslav Adamkovič

Pozice: Investiční analytik ČSOB Asset Management

Miroslav Adamkovič vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a je držitelem titulu CFA (certifikovaný finanční analytik). V letech 2003–2013 pracoval na analytických pozicích v PPF a Komerční bance a další dva roky na projektech v oblasti consumer finance v Asii. Od roku 2015 je investičním analytikem ČSOB Asset Management, kde se specializuje zejména na český akciový trh a kreditní analýzy.

Zajímáte se o fondy ČSOB Asset Management? Více informací ZDE

 
 
 

Čtěte více:

Ohlédni se zpět aneb proč si vybrat fond se strukturou Lookback
12.10.2016 17:00
Přestože akcie dlouhodobě přinášejí vysoký výnos, občas přijde obdob...
Analýza dopadu amerických prezidentských voleb na ekonomiku USA a finanční trhy
26.10.2016 14:00
Americké prezidentské volby už budou brzy znát vítěze klání. Máme za ...
Jak se v portfoliu připravit na posílení české koruny
2.12.2016 11:08
Česká národní banka (ČNB) komunikuje trvání tzv. tvrdého měnového záva...
Dá se vůbec vydělat na růstu úrokových sazeb?
19.12.2016 14:06
Úrokové sazby se po výrazném poklesu v posledních měsících odrazily ...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
23.7.2017
18:36Po 25 letech nepřetržitého růstu může kvůli dluhům a realitám „padnout“ i Austrálie
16:53Nově technické analýzy či sloupky, měny na jednom místě na Patria.cz
12:33Víkendář: Měl by Putin větší radost z Clintonové?
22.7.2017
20:16Děsí ještě někoho geopolitická rizika? Spíš ne, za stabilitu vděčíme i jaderným bombám
16:09Víkendář: Na čem se Německo a Francie shodnou jen těžko
10:09Trump odrazuje technologické talenty od práce v USA. Proč se jim ale nechce ani do Evropy?
21.7.2017
22:01Výsledky firem zatím Wall Street nepřesvědčily
19:16Kam investovat na následujících deset let
18:06S&P potvrdila ratingy České republiky. Státní dluh podle ní zůstane nízký
17:11Pražská burza končí relativně úspěšný týden v červeném, Unipetrol po výsledcích +1 %
17:08Tři potenciální bubliny, před kterými by se investoři nyní měli mít na pozoru
17:00Koruna na závěr týdne znovu útočí. Eurodolar své zisky drží  
16:40Summary: Microsoft dokazuje, že zvládá přechod na cloudový byznys
15:16Týden technicky: Euro Draghimu nevěří
15:15eBay (-3,4 %) kvartálními čísly otřásl důvěrou investorů
14:54Státní dluh ČR v pololetí stoupl o 175 miliard na 1,79 bilionu korun
14:05České dráhy, a.s.: oznámení úrokové sazby na 9. výnosové období
13:59Tržby a zisk General Electric ve 2. čtvrtletí roku výrazně klesly
13:41Ekonomika KLDR rostla loni nejvíc od roku 1999. Pomohl export i zbrojení
12:25Výsledky Qualcommu investory nezajímaly. Bojí se o výsledek miliardového sporu s Apple Inc.

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data