Vysokorychlostní železnice v ČR: Stavební impuls, nebo plané sliby?

Česká republika má začít stavět tzv. vysokorychlostní železnice už v roce 2025. A do roku 2035 má být jejich síť v tuzemsku dokončena. O tom, že nepůjde o žádné „drobné“ ve výdajích, mohou svědčit i zprávy, že výstavba vysokorychlostních tratí může spolknout stovky miliard korun. I když není k dispozici nějaké srovnání, jen pro modernizaci tratě z Prahy do Plzně má stát zaplatit 30 miliard korun. A to se u vysokorychlostních železnic počítá se zcela jinou rychlostí, totiž až 300 kilometrů za hodinu.

Plány současné české vlády potvrdil Martin Kolovratník (ANO), místopředseda sněmovního hospodářského výboru. „Ano, výstavbu vysokorychlostních železnic je možné zahájit v roce 2025 a v roce 2035 ji dokončit,“ uvedl Kolovratník. Plány mají podporu napříč parlamentními stranami. Podle některých názorů Česká republika s přípravou a realizací moderního způsobu přepravy osob a nákladů zaspala a je v pozici zakomplexované země, která má velmi špatnou pověst, co se týká výstavby dopravní infrastruktury. 

Shoda mezi politiky vládne v tom, že Česko by mělo s přípravou vysokorychlostních železničních tratí dostat alespoň na úroveň Velké Británie, kde příprava před zahájením výstavby trvala osm let. Představy poslanců počítají s tím, že by se ročně mohlo postavit 40 až 50 kilometrů, což by Česko zvládlo tak z hlediska peněz, tak stavebních kapacit. Poslanci podporují výstavbu nových tratí, a ne modernizaci stávající sítě na rychlosti kolem 250 kilometrů za hodinu. Právě rychlost 250 kilometrů za hodinu je nejnižší rychlostí, pro kterou plánuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vyhodnocovat ekonomickou efektivitu projektů rychlostních tratí. Opuštění stávajících konvenčních tratí u dálkové osobní dopravy podle poslanců zlepší dopravní obslužnost regionů. Na klasických tratích tak bude výrazně více prostoru pro nákladní dopravu a příměstskou železnici, kterou nyní rychlíky a další vlaky z tratí vytlačují.

Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) si výstavba zhruba tisíce kilometrů nových vysokorychlostních tratí vyžádá více než 500 miliard korun. Tratě se navíc budou stavět v době, kdy se nedá počítat s tím, že na ně bude moci ČR využít dotace z Evropské unie. První projekty vysokorychlostních tratí jsou nyní teprve ve fázi studií. Nejblíže k výstavbě jsou vysokorychlostní tratě z Prahy do Německa přes Drážďany a z Prahy do Brna a do Břeclavi. I tyto první projekty jsou však zatím ve fázi, kdy stavba přichází v úvahu nejdříve kolem roku 2030. Poslanci ale schválili usnesení, ve kterém mimo jiné vyzývají vládu, aby za prioritu považovala spojení z Drážďan do Břeclavi, a také do Ostravy. Pokud to bude odůvodněno, dalším prioritním směrem by měla být osa Vratislav - Mnichov. Sněmovna také žádá vládu, aby do přípravy okamžitě zapojila zahraniční experty s praktickými zkušenostmi v této oblasti.