Akcioví medvědi, kteří neustále varují před bublinou, by se měli raději zaměřit na trhy dluhopisů. Alespoň to tvrdí Alan Greenspan, podle kterého se bublina vytvořila právě na obligacích. A až praskne, pocítí to všichni investoři.
„Ať už se na ně díváme jakkoliv, dlouhodobé sazby prostě leží příliš nízko a tento stav je neudržitelný. Až se pohnou nahoru, bude to poměrně rychlý pohyb. Procházíme bublinou, která není na akciích, ale na dluhopisech, a trhy si toho nevšímají,“ tvrdí bývalý šéf Fedu podle Bloomberg.
Převažující názor na Wall Street hovoří o tom, že nízké sazby budou přetrvávat, ale Greenspan není ve svém varování sám. Hovoří o tom, že až skončí období monetární akomodace, sazby se rychle zvednou. Podobně hovoří například Binky Chadha z , podle kterého se výnosy amerických vládních obligací nacházejí hluboko pod úrovněmi, na kterých by být měly. Tom Porcelli z RBC Capital Markets zase hovoří o tom, že je jen otázkou času, až inflační tlaky udeří na dluhopisové trhy.
Greenspan tvrdí, že „až dluhopisová bublina zkolabuje, dlouhodobé sazby porostou“. Podle něj se tak přesouváme do „nové fáze, kterou je stagflace, jakou jsme nezažili od sedmdesátých let“. A ta by samozřejmě nebyla pro ceny aktiv ničím příznivým. Spolu s dluhopisy by trpěly i akcie, kterým by přestaly pomáhat nízké sazby. Podobnou řečí jako Greenspan hovoří takzvaný Fed model. Ten není zdaleka považovaný za bezchybný, ale umožňuje srovnání valuace akcií a situace na dluhopisovém trhu. Nyní ukazuje, že vysoké ceny a valuace akcií jsou ospravedlněny nízkými sazbami, ale kdyby měly sazby růst, investoři by se měli z akcií rychle stáhnout.
Hlavní ekonom David Kostin říká, že s býky na Wall Street nesouhlasí zejména kvůli hrozbě vyšší inflace. Podle jeho odhadů by soustavně nízká inflace doprovázená nízkými sazbami ospravedlňovala hodnotu indexu S&P 500 na 2 650 bodech. Podle jeho názoru je ale pravděpodobnější, že sazby porostou a to bude mít negativní dopad na valuace akcií. Drží se tak svého odhadu, že na konci roku se bude index pohybovat jen na 2 400 bodech.
Během posledních osmi let byly ale akcie vůči růstu sazeb poměrně odolné. Výnosy desetiletých vládních obligací se nad 3 % dostaly jen v omezeném počtu případů, ale například v letech 2013 a 2016 takový vývoj akciím nezabránil v dalším růstu. Na druhou stranu se ale také ukázalo, že šlo jen o krátká období, po nichž sazby opět klesly. Příčinou byl utlumený růst a inflace, která posunula sazby níž. Nyní se ale čeká, že Fed ohlásí zmenšování své rozvahy a Chadha z tvrdí, že inflace by se měla začít zvedat už ve druhé polovině tohoto roku.