Minulý týden jsme zde pouvažovali nad tím, zda velké ropné společnosti neberou na příliš velkou váhu „elektrické šoky“, které se již začínají znatelně promítat do strategie mnoha automobilek. Občas také zaznívá názor, že jedním ze záchranných kruhů bude pro ropný průmysl chemie a výroba plastů. Možná ano, ale pak by možná platilo „dobře pro ně, špatně pro nás“.
Soudě podle následujícího obrázku je náš hlad po plastech značný a roste spolu s tím, jak se zvyšuje náš životní standard. Pokud by tento trend měl pokračovat dál, určitým pevným bodem by tento segment pro ropné firmy skutečně být mohl:
Pokud se povídáme na strukturu výroby/poptávky (v Evropě), budeme možná překvapeni tím, jak velký náskok mají obaly, protože ty tvoří téměř 40 % spotřeby plastů. Pokud dáme stranou vše zahrnující „ostatní“, pak druhou nejvýznamnější složkou je stavebnictví (asi 20 %) a s poměrně velkým odstupem automobilky, elektronika a zemědělství:
Pokud půjde vše nastaveným směrem, sníží se tlak na ropné společnosti. Podle některých vědců bude ale také v roce 2050 v oceánech více plastů než ryb (bráno podle váhy). A znečištění plastovým odpadem není přirozeně pouze doménou oceánů. Není divu, že veřejnost začíná (konečně) problému věnovat pozornost, a to dokonce aktivní. Vedle třídění odpadů a podobných aktivit se stále více začínají objevovat konkrétní kroky, které by spotřebu plastů, respektive plastových obalů měly omezit. Dobrým příkladem může být Velká Británie, kde byly rozšířeny poplatky na plastové sáčky a zavedena celá škála podobných opatření.
Jak nedávno uvedl Bloomberg Gadfly, plastové obaly jsou odvětvím s roční produkcí kolem 290 miliard dolarů. Podle některých odhadů by měla do roku 2022 růst asi o 4 % ročně. Spotřeba nejoblíbenějšího plastu – polyetylenu, by se tak do roku 2022 měla zvýšit o 118 milionů tun. Ve vyspělém světě přitom již nyní ročně spotřebujeme 40 kg tohoto plastu na osobu. V zemích jako Indie to je asi desetina. Citován Bloombergem, Sebastian Bray z Berenbergu, shrnuje celou věc jednoduše: Při nízkých cenách ropy nemají plastové obaly velkou konkurenci.
Donutit, či snad lépe řečeno přimět spotřebitele ke změně chování je zatím poměrně složité a i zkušenosti se zdaněním plastových sáčků jsou sporné, protože jejich náklad je ve srovnání s cenami zboží stále velmi nízko. Možná se ale věci hnou pod jiným impulsem. Čína totiž minulý rok oznámila, že zastaví dovoz plastového odpadu, protože její domácí zpracovny příliš znečišťují životní prostředí. Evropa přitom exportuje asi polovinu plastového odpadu, který vytvoří.
Přímo výrobě plastů se věnují giganti jako , Hanwool Corporation, Lyondellbasell, Ihne & Tesch GmbH, , Matsui India, SABIC, Acros Pvt. Ltd, , či Ser Rezistans. Pokud mají být plasty pro ně a ropné odvětví obecně oním pevným bodem, znamená to, že bude dál fungovat současný systém. Ten s ohledem na životní prostředí používá příliš mnoho plastů, protože jejich reálný náklad je skryt do externality. A my se budeme dál utěšovat parodií na recyklaci a divit se, kde se ty plasty v oceánech berou.