Stále více švédských obchodů a restaurací upozorňuje své zákazníky na to, že neakceptují platby v hotovosti. Preferovaný způsob provádění plateb se ve Švédsku, více než kdekoliv jinde, přesouvá do digitální sféry. Rychlost, se kterou mizí hotovost z oběhu, ale začala dělat bankéřům starosti. Švédský parlament se tak rozhodl přezkoumat stávající politiku centrální banky, s důrazem právě na tuto situaci.
Pokud budou peníze mizet příliš rychle, jako doposud, bude těžké zachovat si naši stávající infrastrukturu, myslí si Mats Dillen, vedoucí parlamentní komise, která se touto problematikou zabývá. Neupřesnil ale, jaké kroky pro zlepšení situace by komise mohla ve svém reportu navrhnout.
Švédsko je všeobecně považováno za nejvíce bezhotovostní ekonomiku světa. Více než polovina komerčních bankovních poboček země přestala hotovost jak přijímat, tak vydávat, velká část obchodů, muzeí nebo restaurací přijímá pouze platební karty nebo mobilní platby. Na první pohled pozitivní vývoj však má také svá negativa, kdy digitalizace tohoto aspektu společnosti znevýhodňuje část, především tu starší, obyvatelstva.
V minulém roce pokleslo ve Švédsku množství hotovosti v oběhu na nejnižší úroveň od roku 1990, oproti maximu z roku 2007 jde o více než 40% pokles. Zároveň meziroční poklesy v posledních dvou lety byly vůbec největší v historii. Celkový objem transakcí, provedených v hotovosti, dosáhl pouze 2 procent švédského HDP.
Z průzkumu společnosti Insight Intelligence vyplývá, že pouze 25 procent Švédů platilo v loňském roce hotovostí alespoň jednou týdně, ještě před čtyřmi roky to přitom bylo 63 procent. Až 36 procent populace pak hotovost používá maximálně jednou nebo dvakrát do roka.
Guvernér švédské centrální banky (Riksbank) Stefan Ignes si myslí, že by Švédsko mělo zvážit možnost vyžadovat od komerčních bankovních domů, aby svým zákazníkům hotovost nabízely. Ve své nedávné roční zprávě Riksbank říká, že je nutné, aby zvážila svou roli v ještě více bezhotovostní budoucnosti.
„Riksbank tuto situaci pečlivě analyzuje“, říká Ingves. „Obecně si myslím, že čelíme výrazným strukturálním změnám v oblastech, které byly dlouhou dobu stabilní. Tento vývoj bude mít vliv na všechna oddělení Riksbank, musíme tedy učinit strategická rozhodnutí pro další směřování banky“, dodává Ingves.
Zdroj: Bloomberg, Guardian