Pokud Spojené státy příští měsíc přikročí k sankcím na ruský hliníkárenský kolos Rusal, mohl by hliníku hrozit katastrofický scénář. Ceny mohou překonat sedmiletá maxima, odhaduje poradenská společnost Wood Mackenzie.
Trhy kromě Číny se už nacházejí v deficitu. Pokud nějaký producent o velikosti Rusalu nebude schopen pokračovat v dodávkách, nenechá na sebe nedostatek na trhu čekat. „Ceny se posunou na úroveň, na které nastane destrukce poptávky,“ protože kupci začnou sahat po alternativních surovinách, tvrdí místopředseda Wood Mackenzie Julian Kettle.
Hliník v dubnu vystřelil nahoru. To USA přikročily k sankcím na United Company Rusal, který je druhým největším producentem hliníku na světě. Dodavatelskými řetězci, kterým se už tehdy nedýchalo úplně volně kvůli slabší produkci v Brazílii, sankce otřásly. Rusalu se podle ruské agentury Interfax, která se odvolává na čísla ruských železnic, podařilo v srpnu zvýšit vývoz hliníku o 7 % oproti předešlému měsíci a od ledna do srpna je vyšší o 18 %. Rusal ale oficiálně nic nezveřejnil a s těmito čísly nesouhlasí.
Ruský miliardář a spolumajitel Rusalu Oleg Děripaska mezitím s Američany jedná o plánu, který by hrozbu amerických sankcí odstranil. Sám Děripaska přitom figuruje na americkém seznamu sankcí, kterými chce Washington potrestat Rusko za údajné vměšování do amerických prezidentských voleb. Konečný termín je 23. října. To mají americké firmy s obchodními vazbami na Rusal definitivně ukončit svoje obchodní kontakty s touto firmou, jinak se sami stanou terčem sankcí.
Námluvy se blíží
Trhy už jsou ale v pozoru. Hlikárenští bossové se příští týden sejdou v Berlíně, kde se budou domlouvat klíčové nabídkové kontrakty na příští rok. V tomto „období námluv“, jak tomu zasvěcení říkají, prý už evropští zákazníci s Rusalem chtít obchodovat nebudou.
“Nemůžeme s Rusalem uzavřít dohodu na základě toho, že sankce budou 23. října zrušeny,” řekl podle Reuters nejmenovaný zákazník ruské firmy. “Všichni, kdo jsou s Rusalem ve styku, se budou chystat na to, že sankce zůstanou prozatím v platnosti,” dodal také.
Americké ministerstvo financí signalizuje, že Rusalu se pořád může podařit domluvit si úlevy. V opačném případě ale hrozí, že ho zákazníci z klíčových obchodních jednání vyštípou, což by prý brzy mohlo vést až k uzavření některých výrobních linek, tvrdí se v zasvěcených kruzích.
Kettle předpokládá, že pokud Děripaskovy návrhy Američany neuspokojí, mohly by se ceny dostat nad dubnovou úroveň. To cena kovu tehdy uprostřed měsíce uzavírala na 2537 USD za tunu.
Ceny v Londýně se dnes obchodovaly vyšší o 1,2 % na 2065 USD za tunu, než si dělníci společnosti Corp v Západní Austrálii odhlasovali prodloužení stávky.
Nabídkové šoky mají nicméně řešení. Zmírnit by je podle Kettlea mohla slabší poptávka s tím, jak eskalující napětí ve vzájemném obchodu dotírá na globální růst. „Kvůli obchodním restrikcím, kvůli slabší ekonomické aktivitě a kvůli obchodním válkám přestanou lidé spotřebovávat kov v takové míře jako předtím,“ uvedl tento týden Kettle.
V příštím čtvrtletí by se ceny nicméně měly zotavit i bez dopadu sankcí na Rusal. Kolísat by mohly na 2200 až 2300 USD. Nahoru by je mohl tlačit předpokládaný deficit na nabídkové straně v příštích dvou až třech letech a potenciální slabost dolaru.
Nějaká alternativa?
Pokud existuje nějaký kov, kterému by společnost WoodMac dávala přednost před jinými, je to měď. V její „DNA jsou zakomponovány“ rostoucí ceny ve střednědobém horizontu,“ uvedl Kettle podle Bloombergu. Londýnská cena mědi dnes ale klesá (tříměsíční kontrakt odepisoval ráno přes 1 procento) a celkově ji čeká druhý ztrátový týden za sebou, jak eskalující napětí v americko-čínském obchodu vyvolává obavy o poptávku.
Pokud jde o lithium, trh s ním se posouvá do fáze značného přebytku: Nabídka by se v příštích pěti letech měla ztrojnásobit a poptávka zdvojnásobit. Kobaltu bude od příštího roku na trhu pravděpodobně víc, než kolik bude trh vyžadovat.
V příštích třech letech by tak mohla být cena kolem 42.000 USD za tunu. Dnes je na londýnské burze kovů London Metal Exchange na zhruba 63.000 USD. Niklu je nedostatek, takže ceny asi porostou. V dalších dvou až třech letech by se mohly vyšplhat na 28.000 USD za tunu oproti zhruba 12.450 USD, kde jsou nyní, říká také WoodMac.
Zdroje: BBG, Reuters, Aluminiuminsider.com