Dnešní zasedání ECB nepřinese nové revoluční kroky a rozhodnutí. Přesto se může Mario Draghi na tiskové konferenci pěkně zapotit pod palbou otázek směřujících především k postoji ECB k italské otázce.
Počítáme s tím, že ve světle rostoucího italského napětí vyšších obav z neřízeného brexitu a flirtování DAXu s medvědím trhem bude Draghi a celá ECB opatrnější v hodnocení růstových vyhlídek na příští rok. Rozhodně to ovšem nebude důvod k dalšímu natažení dobíhajícího QE. Otázkou spíše je, jak ovlivní vyšší tržní napětí další plány ECB na příští rok. Budeme sledovat především tyto otázky.
Za prvé bude ECB stále nepřímo indikovat jako první možný okamžik pro růst sazeb podzim 2019, anebo ve světle rostoucího tržního napětí tento okamžik posune? Věříme, že hlavním verbálním vodítkem pořád zůstane podzim 2019, mimo to ale Mario Draghi může zdůrazňovat flexibilitu ECB a možnost v případě potřeby kdykoliv první růst sazeb oddálit. Zajímavou otázkou pak může být, zda tak učiní v případě, že se Itálie dostane do problémů čistě vlastní vinou (eskalací napětí a startem procedury při nadměrném schodku).
Za druhé zajímavé otázky mohou směřovat na techniku udržování bilance ECB na stávající výši – tj. reinvestice eur ze splatných dluhopisů. ECB by se mohla podobně jako kdysi Fed rozhodnout v případě potřeby více nakupovat delší dluhopisy a tlačit tím delší konec křivky níže - pro ekonomiku by to byla jistá forma úlevy. V tuto chvíli to sice asi není na pořadu dne, pouhá zmínka by ovšem byla zajímavá. A z pohledu Itálie bude politicky velice citlivé, zda ECB bude trvat na revizi kapitálového klíče, který je pro ni vodítkem při rozdělování nákupů dluhopisů mezi jednotlivé členské země eurozóny. Vzhledem k tomu, že v Itálii poklesl v posledních pěti letech podíl na HDP eurozóny, měla by revize vést k nižším nákupům italských a vyšším nákupům německých dluhopisů při reinvesticích v roce 2019. Nepůjde o velké změny, ale politicky je v tuto chvíli otázka extrémně citlivá a dá se čekat, že ECB si bude v této věci trvat na svém.
TRHY
CZK a dluhopisy
Masivní výprodeje na akciových trzích pokračují, a to pro korunu není nic dobrého. Česká měna se nehledě na jestřábí hlas Niedetzkého z ČNB, který v našich očích indikuje růst sazeb v listopadu, dostala pod tlak a atakuje znovu 25,90 EUR/CZK. Dnešní zasedání ECB na tom pravděpodobně nic zásadního nezmění, protože centrální banka ve většině bodů bude držet stávající linii.
Zahraniční forex
Nekončící akciový Armageddon, který se v průběhu 24 hodin přelévá z Číny do Evropy a následně na Wall Street, má prozatím tendenci tlačit eurodolar k nižším hodnotám. Pravda je ovšem taková, že v eurozóně - konkrétně na trhu s italskými dluhopisy, se odehrává další drama, které se dost možná již negativně podepisuje na pokračujícím propadu podnikatelských nálad. Alespoň touto řečí hovořily indexy PMI zveřejněné v eurozóně. Ty signalizují jasné zpomalení růstu ve 4. čtvrtletí.
Dnes bude pro eurodolar, ale vlastně i další měny v Evropě (včetně té střední) klíčové zasedání ECB. Neočekáváme převratné změny (viz úvodník), ale trh může být velmi citlivý na zmínky M. Draghiho o zpomalování růstu v EMU a také na to, jak se centrální banka bude stavět k otázce změny kapitálového klíče, který určuje, v jakých objemech nakupuje dluhopisy na národní úrovni. Ten by se přitom měl po pěti letech měnit, a to v neprospěch Itálie.
Ropa
Propad cen ropy pokračuje i nadále, a to již do blízkosti 75 USD/barel, kde se ropa naposledy obchodovala na konci prázdnin. Jejímu poklesu opět pomáhá výprodej amerických akcií, které včera prožily nejhorší den od roku 2011. Ropný trh totiž akciový výplach interpretuje jako potenciální signál ochabující poptávky, která se v posledním roce a půl spolupodílela na růstu cen ropy až k současným úrovním. Na náladě pak rozhodně nepřidalo ani další zvýšení zásob surové ropy (+6,3 mil. barelů), které během včerejšího obchodování zveřejnila EIA.