V pátek zveřejněné indexy nákupních manažerů za eurozónu, a zvláště pak za Německo, nedopadly právě nejlépe. Celkový index propadl v obou případech na 47měsíční minimum a ani dílčí sub-indexy rozhodně optimismu také nepřidaly, když naznačily další zpomalení růstu výroby, zakázek i zaměstnanosti. Hned v pondělí tento už tak nelichotivý obrázek jen přibarvil výsledek indexu Ifo, který se těsně přiblížil slabé červencové hodnotě. Vypadá to, že nedávný optimismus největší evropské ekonomiky je ten tam a prozatím můžeme spekulovat proč.
Jde o důsledek obav z brexitu, slábnoucí čínské poptávky nebo obojího? Vzhledem ke zpomalení nových zakázek a méně pozitivnímu očekávání lze důvody hledat spíše na straně poptávky. V každém případě poslední sada měkkých ukazatelů napovídá, že se budou odhady pro čtvrté čtvrtletí nejspíše přepisovat směrem dolů. A to právě v době, kdy se přiblížil konec kvantitativního uvolňování a ECB by měla pomalu začít mluvit o zvyšování úrokových sazeb.
Ztráta optimismu však není charakteristická pouze pro Německo nebo eurozónu, ale začíná být cítit i v české ekonomice. Na rozdíl od Německa ovšem není důvodem horší hodnocení současné situace jako spíše očekávání, co zvláště v průmyslu přinesou další měsíce. Další zajímavostí, kterou přinesl aktuální průzkum statistického úřadu je fakt, že firmy chtějí více investovat (o cca 5 %), nicméně především do obnovy stávajících zařízení a méně pak už do budování kapacit nových. Ani v případě obchodu a služeb se nedá hovořit o velkých očekáváních, a tak jediným jednoznačně optimisticky naladěným odvětvím v ČR zůstává stavebnictví zažívající po letech boom a nejen v pozemní výstavbě, ale i inženýrském stavitelství. Opatrnější byly ve svém hodnocení tentokrát i spotřebitelé, kteří se nebojí zhoršení své finanční situace, ale mají vyšší obavy z případného zhoršení celkové ekonomické situace a s ní spojené hrozby nezaměstnanosti.
Ať už v Německu nebo u nás zatím měkké ukazatele nenaznačují, že by nedávné zpomalení ekonomického růstu bylo jen velmi pomíjivou epizodou v rámci současné fáze ekonomického cyklu. Prozatím spíše napovídají o riziku dalšího přepisování odhadů směrem dolů a zvětšování kontrastu mezi realitou očekávanou firemní sférou a centrálními bankami.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruně se včera opět podařilo umazat něco málo z nedávných ztrát a na chvíli se přiblížila až k hranici 25,90 EUR/CZK. Rozhodně to však nesvědčí o návratu dřívější síly, která by ji v nadcházejících dnech dokázala nasměřovat k hranici z poslední prognózy ČNB. Přitom jak se blíží konec roku, to pro ni může být ještě více obtížné. Centrální banku nicméně může alespoň trochu ukonejšit, že inflace zaostává za prognózou navzdory faktu, že koruna výhled ČNB nebere vůbec vážně. Alespoň krátkodobý impuls může koruna získat už v pátek, kdy budou zveřejněny podrobnosti o HDP za třetí kvartál, které by měly ukázat, nakolik ekonomiku tehdy skutečně táhla nákladní doprava na jedné straně a spotřebitelská poptávka na straně druhé.
Zahraniční forex
Ani v zásadě neutrální vyjádření prezidenta ECB Draghiho nedokázala vykompenzovat zklamání z dalšího slabšího čísla, které přišlo z eurozóny, resp. z Německa. Tím číslem byl index podnikatelské nálady Ifo, který propadl na 47měsíční minimum, přičemž ani dílčí sub-indexy rozhodně optimismu také nepřidaly, když naznačily další zpomalení růstu výroby, zakázek i zaměstnanosti.
Uvidíme, zda se na eurodolarovém trhu více rozehraje před víkendovým zasedáním G20 téma obchodních válek. Prezident USA Trump dále snížil očekávání ze schůzky, když uvedl, že pravděpodobně nezabrání tomu, aby USA uvalily další (25%) cla.
Pod tlakem byl včera rubl, který navzdory posilující ceně ropy drasticky ztrácel. Na vině byl námořní incident s Ukrajinou, který aktivizoval obavy, že by na Rusko mohly být uvaleny ještě přísnější sankce. K tomu je ještě poměrně složitá cesta a rubl časem opět začne více zajímat ropa a eventuálně fakt, že mezi rublovými a dolarovými (eurovými) úrokovými sazbami přetrvává výrazný diferenciál.
Ropa
Ropa Brent na začátku nového týdne nepřipouští další pokles cen a drží se nad 60 dolary za barel. Alespoň částečně se tak daří kompenzovat prudký propad z konce minulého týdne, který poslal cenu nejníže za posledních 13 měsíců. Vše nyní směřuje k zasedání kartelu OPEC+ 6.-7. prosince, na kterém by mělo dojít k obnovení těžebních škrtů. Jak bude finální dohoda vypadat, však může napovědět již víkendový summit G20, kde by spolu mělo jednat trio Donald Trump, Vladimir Putin a Mohammad bin Salman. Ti nyní v podstatě rozhodují o dalším směřování cen ropy, což ukazuje jednak, jakým směrem se vychýlilo rozhodování v rámci kartelu OPEC (tandem Saúdská Arábie-Rusko) a jak podstatná je role amerického prezidenta Trumpa na ropném trhu.