Podle hlavního ekonoma investiční banky Natixis Patricka Artuse jsou nyní investoři velmi pesimističtí ohledně dalšího vývoje v evropské ekonomice. Výsledkem je „masivní odliv kapitálu všech forem“. Ekonom se ale ptá, zda není tato skepse přehnaná a zda by se situace v eurozóně nemohla zase vrátit do normálních kolejí.
Odliv kapitálu z eurozóny je zřejmý z následujících dvou grafů – první z nich ukazuje objem nákupů evropských akcií zahraničními subjekty (v miliardách dolarů), druhý se zaměřuje na nákupy a prodeje dluhopisů:
Podle Artuse je zmíněný návrat k normálu možný a to v několika oblastech. Ekonom se domnívá, že „svobodný pohyb zboží a služeb mezi Velkou Británii a EU bude pravděpodobně zachován“. Tvrdí totiž, že Britové stále více chápou nutnost zachování obchodních vazeb se zbytkem Evropy, protože v opačném případě by došlo k vážným problémům v britském výrobním sektoru.
Artus se domnívá, že také dochází ke zklidnění situace v Itálii a tamní vláda již v otázce rozpočtu postupuje směrem k Evropské komisi vstřícněji. Projevuje se to poklesem výnosů italských vládních obligací a snížením politického rizika v Evropě. Naopak francouzská vláda musela pod tlakem veřejnosti zvýšit fiskální výdaje. Nicméně podle ekonoma mohou prováděné reformy ve vzdělávacím systému, na trhu práce a v daňovém systému vést ke zvýšení zaměstnanosti v zemi a „vyšší fiskální kapacitě“.
Je také možné, že v eurozóně bude provedeno několik menších institucionálních reforem, jako je například přijetí omezeného společného rozpočtu. Takové kroky by poněkud snížily rozdíly v příjmech jednotlivých zemí. A podle ekonoma investoři také nakonec dojdou k závěru, že z eurozóny žádná země odcházet nebude, protože pokud by tak učinila, došlo by k devalvaci její měny a její dluhy by se staly neudržitelné. Kdyby se pak budoucnost skutečně vydala nastíněným směrem, „vnímání investorů by se značně změnilo.“
Zdroj: Natixis