“Dá-li Bůh, stane se Isbank majetkem ministerstva financí.” Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan má o budoucnosti největší turecké veřejně obchodované banky podle svých slov jasno. Türkiye Iş Bankasi částečně vlastní hlavní opoziční strana. Erdogan by chtěl, aby o konfiskaci bankovního domu hlasoval parlament. Akcie firmy se v reakci na úterní Erdoganova slova před zákonodárci jeho vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) propadly.
Penzijní fondy banky vlastní zhruba 40% podíl v bance. Dalších 32 % je free float, který drží ze zhruba 70 % zahraniční investoři. Opozičníci ze sociálně-demokratické strany CHP vlastní zhruba 28% podíl. Žádná dividenda jim z něj ale neplyne, uvedl Bloomberg.
Podle Erdogana opozice “znevažuje” památku Mustafy Kemala Atatürka, prvního prezidenta Turecké republiky a zakladatele banky, který akcie banky straně CHP odkázal. Politická frakce by ale neměla vlastnit něco, co kdysi patřilo zakladateli státu, tvrdí teď turecký prezident.
Podle samotné Isbank by veškeré pokusy o znárodnění představovaly finanční trestnou činnost. Erdogan kromě toho požaduje, aby se CHP vzdala kromě podílu také čtyř křesel v představenstvu. Strana ho ale odmítá vyslyšet.
Finanční sektor v Turecku tíží hromadící se špatné dluhy. O restrukturalizaci dluhu žádají firmy, které poškodil loňský 28% propad turecké liry k dolaru a které mají nyní problémy se splácením zahraničních půjček. Bankovní sektor kromě toho trápí i zpomalující hospodářský růst a vysoké výpůjční náklady, slavný není ani růst úvěrové činnosti. V Isbank byl poměr úvěrů v selhání na konci září na úrovni 3,4 %, průměr za celý sektor je 3,2 %. Banka počítá, že letos špatné úvěry vyrostou na zhruba 6 %.
V březnu se v zemi navíc konají obecní volby a trhy by kvůli politickým půtkám kolem Isbank mohly být ještě nervóznější. Akcie Isbank se po Erdoganových slovech zřítily v úterý o skoro 7 %, nejvíce od propadu na trhu loni v srpnu. Jejich vývoj za poslední rok (k úternímu podvečeru) ukazuje graf níže:
Prezident se o své touze prodloužit svoji moc na finanční systém nezmínil ve volební kampani poprvé. Před loňskými prezidentskými a parlamentními volbami sliboval, že převezme kontrolu nad měnovou politikou, čímž pomohl vyvolat krizi na liře. Turecko po loňských volbách oficiálně přešlo na prezidentský systém s posílenými pravomocemi hlavy státu.
Erdoganova strana nicméně nemá potřebnou parlamentní většinu, díky které by zákony o vlastnictví banky mohla změnit jednostranně. Prezident ale naznačil, že výpomoc by mohl poskytnout její mladičký spojenec v 600místném parlamentu, nacionalistická Strana národní akce (MHP).
Zdroje: Bloomberg, ČTK, www.isbank.com.tr