Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Co má společného naše stavba jaderné elektrárny a mateřské dovolené v USA?

Co má společného naše stavba jaderné elektrárny a mateřské dovolené v USA?

11.02.2019 18:13

Americká vláda navrhuje zavést placenou mateřskou dovolenou. Veřejnost takový krok celkem mohutně podporuje. A zároveň se staví proti němu. U nás se zase živě diskutuje o stavbě nové jaderné elektrárny. Jednou z variant podle médií je, že by jí postavila nově založená státní entita, protože pak by prý mohly být ceny elektřiny levnější. Veřejnost by takto formulovaný návrh asi podporovala. Jenže je to z části podobné, jako s tou mateřskou dovolenou – ani tady žádný oběd zadarmo nebude.

Následující graf ukazuje, jak to vypadá se zmíněnou podporou mateřské dovolené ze strany americké veřejnosti. Modré sloupce ukazují, jaká část tázaných je pro, oranžové proti. V prvním scénáři byla kladena pouze otázka týkající se podpory bez toho, aby byly zmíněny náklady tohoto programu. A cca tři čtvrtiny lidí byly pro. V dalších scénářích již byly náklady zmíněny a pohybovaly se od 200 dolarů na osobu ročně, přes 450 dolarů až po 1 200 dolarů. Obrázek se prudce mění. U první možnosti ještě převažuje podpora, i když již zdaleka ne tolik. Pak přichází nesouhlas:

0

Mateřské dovolené jsou podle mne hodně velkým přínosem pro konkrétní rodiny i celou společnost. Uvedené ale jasně poukazuje na to, že každý návrh na další vládní výdaje by měl sebou nést odhady toho, co bude stát. Či alespoň důrazné připomenutí, že zadarmo to nebude – kvůli nim se zvýší daně, vládní dluh, či klesnou jiné výdaje (nedávno jsem tu shodou okolností psal o smutném stavu fiskální politiky obecně). Obávám se, že na tuto druhou stranu mince příliš často zapomínáme a možná tomu tak je i v případě oné diskuse o ČEZu a jaderných elektrárnách.

Elektřina ve stylu „nechci slevu zadarmo“

Na stránkách seznam.cz si můžeme přečíst o jednotlivých scénářích stavby nových jaderných bloků, včetně následujícího: „Varianta, kdy bude stavět stát, hlavně znamená nejlacinější elektřinu pro zákazníky. V takovém případě prostě nemá vliv na cenu stavby očekávaný a logicky započítávaný zisk soukromého investora. To pak ve výsledné ceně stavby a následně elektřiny hraje zásadní roli“.

Jsou to slova jednoho (opozičního) politika, ale to není důležité. Za upozornění ovšem stojí, že pokud by podobná logika platila, či přesněji řečeno byla úplná, měl by se vyplatit přesun veškerých ekonomických aktivit na stát. Ten by bez požadavků na zisk a tudíž za nižší ceny zajišťoval vše od pečení rohlíků až po psaní podobných úvah, jako je ta má dnešní. Podobné obědy zadarmo ale neexistují, i když někdy objednaná porce budí přesvědčivý dojem, že je skutečně zadarmo. Jak je tomu v tomto případě?

Jednou z možností je tedy stavba elektrárny financované soukromým kapitálem s tím, že ten bude požadovat svou návratnost kapitálu a tomu budou odpovídat ceny elektřiny. Druhou možností je to, že stavbu provede stát, který nepožaduje onu návratnost a tudíž budou ceny elektřiny nižší. Jenže to není celý příběh: Stát si totiž peníze na stavbu samozřejmě vezme od nás, či přesněji řečeno, tu stavbu elektrárny si nějakou formou zaplatíme my sami. Místo toho, aby do ní vložil X miliard investor, vložíme do ní X miliard my (zde je mimochodem silný předpoklad, že oba subjekty mají stejnou investiční efektivitu, ale to nyní neřešíme).

V prvním případě tedy my jako společnost platíme ceny elektřiny, které v sobě odráží požadovanou návratnost investovaného kapitálu (tj., měly by to být ceny tržní). V druhém případě společnost za svých X miliard získá podle uvedené logiky ceny nižší. Důležité ovšem je následující: V druhém případě společnost zároveň ztrácí návratnost z oněch X miliard, kterou by realizovala v případě, že by si je nechala a investovala někde jinde!

Tuto hru s nulovým součtem si můžeme demonstrovat i tak, že oním investorem by mohl být hypotetický fond, do kterého čistě domácí střadatelé vloží oněch X miliard. A pak realizují odpovídající návratnost svých úspor (s tím, že si jako spotřebitelé platí běžné ceny elektřiny). Nebo místo fondu postaví elektrárnu stát s tím, že oněch X miliard vybere od těch samých střadatelů na daních a ti tu samou „návratnost“ svých peněz následně realizují přes nižší ceny elektřiny.

Státní oběd zadarmo se tak v tomto modelovém případě nekoná (a nekoná se ani v případě různých garancí a řadě dalších případů). Nejde ale přirozeně ani zdaleka o nějakou plnohodnotnou cost-benefit analýzu a srovnání zmíněných možností (včetně jejich realističnosti). Ani toho, zda jadernou elektrárnu vůbec potřebujeme. Jen o malou připomínku, že i u elektřiny bychom mohli propadnout argumentům ve stylu „nechci slevu zadarmo“.


Čtěte více:

Situace je vážná
04.02.2019 17:41
University of Chicago je známá svým historickým protržním zaměřením a ...
Tesla a černá díra ziskovosti automobilek
05.02.2019 17:41
Nedávno jsme tu trochu uvažovali nad tím, jak do sebe pasuje současná ...
Dávejme pozor, kam míříme. Mohli bychom tam také dojít
06.02.2019 17:55
Onehdy jsme se v HN mohli dočíst něco o investiční strategii, správném...
Pokud má akcie Googlu růst, musíme se nechat pořádně monetizovat
07.02.2019 18:35
CNBC přináší shrnutí toho, jak se analytická obec dívá na poslední výs...
Začínáme sklízet, co jsme zaseli. A může se to nejvíce dotknout akcií
08.02.2019 18:11
Američtí senátoři Charles Schumer a Bernie Sanders navrhují, aby firmy...

Váš názor
  •  
    12.02.2019 9:19

    Je tu i nebezpečí, že začátek stavby jaderného bloku prováháme, krize která zcela jistě bude, rozbije výrobní struktury - a nic jaderného se už nepostaví. Katastrofická představa. A ty bloky budeme potřebovat 3-4. Bezpodmínečně. Ani sebedokonalejší baterie nám nezabezpečí měsíční dodávku energie v době dlouhých zimních inverzí.
    James Bond
Aktuální komentáře
20.06.2025
17:48Evropa mířící do učebnicové rovnováhy, Fed rezignuje na inflační cíl?
17:15EU zvyšuje limit úvěrů EIB na 100 miliard eur, posílí obranný průmysl
16:50ArcelorMittal ruší plán na výrobu ekologické ocele v Německu kvůli drahé energii
16:45Akciové trhy rostou navzdory konfliktu Izraele a Íránu  
16:10Meta zvyšuje sázky na budoucnost AI. Investoři zvažují, kam až mohou její akcie růst
14:37TOMA, a.s. - Zpráva z valné hromady konané 20. června 2025
14:19Evropským akciím stále ještě nedošel dech, domnívají se stratégové z Wall Street
14:03Akcie Eutelsatu prudce rostou po zprávě, že francouzská vláda ve firmě navýší svůj podíl
13:19České Radiokomunikace se začaly ucházet o projekt evropské AI gigafactory
12:22Perly týdne: Eisman o jednom hlavním riziku, Taleb o zlatu a vývoji v ekonomice
12:18Zahraniční dluh ČR v prvním čtvrtletí vzrostl o 31,9 mld. Kč na 5,303 bilionu Kč
12:01RMS Mezzanine, a.s.: Oznámení výsledků rozhodovaní Per rollam řádné valné hromady akciové společnosti RMS Mezzanine, a.s.
11:57Rýže za dvojnásobek. Japonská inflace žene centrální banku k akci
10:47Vzdal řetězec Temu boj o americký trh? Tržby nadále klesají, zatímco konkurence roste
10:31Čistý zisk Metrostavu v loňském roce vzrostl o 53 procent na 1,7 miliardy korun
9:09Rozbřesk: Další eskalace íránského konfliktu, jaké mohou být dopady do inflace?
8:52Trump zvažuje útok na Írán, eurozóna zpomaluje a futures se drží v zeleném  
6:01Švýcarská národní banka trestá přebytečné rezervy. Chce tak podpořit aktivitu na finančním trhu
19.06.2025
17:52Scénář Natixisu: Spojené státy ke stagflačnější ekonomice, Evropa na svém potenicálu a ČR u 2 % růstu
17:18Fed nepotěšil Trumpa, evropské akcie klesají a napětí na Blízkém východě roste

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
1:30JP - CPI, y/y
14:30USA - Index filadelfského Fedu